Programy mezigeneračního učení vznikají v rámci projektu SENIOR 50+ už patnáctým rokem. Projektový workshop pořádaný 6. prosince v pražském Iris Hotelu Eden přinesl vyhodnocení práce projektu v roce 2018 a oponentury letos vytvořených programů. Nastolil také vize do příštího období. Setkání se vedle pracovníků Národního ústavu pro vzdělávání a pedagogů (tvůrců vzdělávacích programů) zúčastnili také zástupci příslušných ministerstev (MŠMT a MPSV). V úvodu představila PhDr. Jiřina Novotná (NÚV) bezmála třem desítkám účastníků workshopu samotný projekt a shrnula jeho východiska, aktivity a obsahové zaměření v roce 2018.
Od filmu po keramiku
V roce 2018 bylo v projektu SENIOR 50+ vytvořeno sedm programů mezigeneračního učení. Tématem roku bylo Umění jako zdroj životní energie.
Velký ohlas měl hned na úvod program Animovaný film (pro seniory), který představil Mgr. MgA. Pavel Trnka, Ph.D., ze SŠ a VOŠ aplikované kybernetiky Hradec Králové. S využitím zkušeností z animačních dílen na festivalech (Anifilm Třeboň, Jičín město pohádky) či z výuky na královéhradecké univerzitě představil projekt dílen, v nichž se zapojují děti se svými prarodiči do výroby animovaných filmů. „Někteří senioři jsou aktivní, zapojí se. Divili byste se, jak jsou občas kreativní a vtipní,“ popisoval pedagog, že se senioři uplatňují jako vypravěči, jako zdroj životní zkušenosti, pamětníci a nositelé kulturních hodnot. Děti je v týmu doplňují snahou vždy se velmi rychle naučit techniku a technologii a předvést se. Jak P. Trnka zdůraznil, na vedení dílen se podílejí i lepší studenti ze školy. „Vždy se při tom i hodně naučí a vypracují se. Bez nich by to v tvůrčí skupině patnácti lidí vůbec nešlo,“ konstatoval a promítl účastníkům emotivně silný animovaný snímek na téma války, náletů a uprchlictví, vzešlý z tohoto vzdělávání, který uspěl v prestižní soutěži.
Dvojice pedagožek z Gymnázia Děčín odprezentovala program Hudba kolem nás. Obě vyučující hudební výchovy a českého jazyka pracují též v pěveckých sborech, kde získávají znalosti z práce se seniory. Vytvořený program mezigeneračního vzdělávání sestává z pěti povinných a dvou navazujících nepovinných modulů. Program zapojuje i prvky literatury či dramatizace. Využívá např. témata Bedřich Smetana a kultura 19. století (účastníci např. píší fiktivní dopis skladateli) a vrcholí přípravou reálného vánočního vystoupení s využitím motivu pastorální České mše vánoční. To skýtá možnosti širokého mezigeneračního zapojení. „Dědečkové mohou třeba vyrábět kulisy,“ zazněl jeden z tipů.
Program Slavnosti a svátky koloběhu roku ve společné tvorbě prezentovala Mgr. Milada Kolářová ze SUPŠ a ZUŠ Zámeček na Plzeňsku. Škola vzdělává budoucí výtvarníky, její mezigenerační program vychází z tradic a témat jako jsou žně, hody, dušičky, Tři králové, Velikonoce, filipojakubská noc, roční období, letnice, Jízda králů apod. Specifická je v něm tvorba betlému. Výtvarnou tvorbu provází vytvoření fotoreportáže i aranžovaných fotografií v ateliéru, vrcholí pak kompletní přípravou závěrečné výstavy a slavnosti s mezigeneračním zapojením.
Tvůrčí činnost je významným aspektem také v programu Modelář, který prezentovaly autorky z uměleckoprůmyslové školy ze Světlé nad Sázavou. Jak vysvětlily, je modelář umělec, který vytváří modely a sádrové formy pro následnou reprodukční keramickou výrobu. Program zahrnuje teoretickou a praktickou část, jeho specifikem je ve světelské škole možnost zapojení zahraničních studentů a účastníků s mentálním postižením, anebo z tamní ženské věznice.
Technoložka Markéta Vokáčová z Ceramic School Horní Bříza prezentovala program keramických dílen pro veřejnost. Z praktické zkušenosti zdůraznila, že společná tvorba vede k odbourávání předsudků mezi generacemi a ke vzájemnému poznání jejich zvyků a návyků. Jako problém pojmenovala na této konkrétní škole absenci bezbariérového přístupu (dílny jsou v 1. patře).
Živé oponentury
Střední školy tvoří vzdělávací programy v projektu SENIOR 50+ tak, aby s nimi mohly posléze pracovat i další školy obdobného zaměření. Živou oponenturu a praktické připomínky přinesla závěrečná, praktická část workshopu. V ní se pedagogové ve skupinkách a pod odborným vedením PhDr. Novotné aktivně zapojili do rolí oponentů programů vytvořených v roce 2018 na dalších školách. Hodnotili proveditelnost programu, jeho konzistentnost, přednosti i problematické momenty. Shodné aspekty nalezli při diskusi vzájemní oponenti v programech keramiky ze Světlé nad Sázavou a Horní Břízy. Jako podstatné pro další realizátory pojmenovali omezení počtu klientů ve tvůrčí skupině na 10, maximálně 15 osob, jinak nelze podle jejich zkušenosti vzdělávání kvalitně zvládnout. Jako výhodné vidí obě oponující strany zapojovat do vzdělávání klienty už „mírně poučené“, kteří např. absolvovali zájmový kurz keramiky (lidé mají tendenci co nejvíce rychle tvořit, ale podstatné je nejprve poznání technologií).
V superlativech byl posléze oponentkou ze školy Zámeček hodnocen specifický hudební program děčínského gymnázia. „Je to naprosto tak, že ten program může využít jakýkoli hudebkář,“ znělo v komentáři praktického zpracování programu. Oponentka se pozastavila pouze nad otázkou, jak do pohybového modulu vtáhnout případné introvertněji laděné osoby. Ocenila však hravost programu: „Je to opravdu hotová kuchařka, ukázkové zpracování,“ konstatovala.
Naproti tomu oponentky z Děčína označily výtvarný program školy Zámeček jako „spíše pracovní verzi“, v níž je dost věcí pojato velmi nekonkrétně. „Já bych nevěděla, jak mám pracovat. Je tam napsáno co, ale už ne jak,“ uvažovala jedna z oponentek. V programu postrádala příklady konkrétních témat tvorby nebo představy, k čemu během tvoření dojít.
Přílišné „svazování“ tvůrčího programu tematicky či metodologicky bylo ovšem v následné obhajobě a diskusi komentováno jako přílišné ovlivňování tvůrčího ducha. „Výtvarníci si s tím poradí,“ znělo finální hodnocení s tím, že je ovšem třeba zapracovat pojmenování postupů a metod (např. metodou je práce s dynamikou skupiny, tvorba bude vycházet z impulzů a nálady ve skupině apod.).
Neformální diskuse
Tvůrčí a neformální atmosféra provázela na workshopu diskusi nad aktuálními problémy, které provázejí mezigenerační učení a vzdělávání seniorů. Verbalizována byla např. potřeba doplňovat dynamicky se rozvíjející výuku digitální gramotnosti také výukou v oblasti informačních znalostí. Diskuse vznikala během setkání přirozeně, v reakci na nastolovaná témata. Pedagogové z praxe otevřeli např. problém složitého financování kurzů mezigeneračního vzdělávání. Např. v tvůrčích oborech někdy školy vypisují školné na pokrytí materiálových nákladů nebo na částečnou úhradu nákladů na práci lektora. Účastníci hledali možná řešení např. v pořádání jarmarků s výrobky nebo ve spolupráci s neziskovými organizacemi, spolky či obcemi. Jak ale zaznělo, úspěšné školy mnohdy zatím toto vzdělávání dofinancovávají. Motivací je jim radost a potěšení ze smysluplné práce, případně charita a snaha podpořit aktivní život seniorů.
Spanilá jízda do krajů
V závěru workshopu byly shrnuty ekonomické, sociologické i demografické dopady a efekty vzdělávání seniorů a jejich přínosy (kulturace a socializace seniorů s negativním přístupem k životu, přijmutí stáří a další). Mgr. Pavel Sulík z MPSV ČR představil Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí. Mgr. Jana Malá z oddělení dalšího vzdělávání MŠMT ČR ocenila „úsilí, snahu a obrovskou profesionalitu, kterou viděla na workshopu.“ Jak vysvětlila, rok 2019 chce ministerstvo školství věnovat popularizaci programů, které byly doposud v projektu SENIOR 50+ vytvořeny: „Chceme udělat takovou spanilou jízdu a vytvořené programy odprezentovat v krajích, stejně jako celé téma nutnosti vzdělávání seniorů,“ uvedla J. Malá. Jak doplnila PhDr. Jana Bydžovská, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání NÚV, chtějí realizátoři projektu prezentovat patnáctiletou práci v projektu a vybrané programy také na tematické konferenci. Ta se uskuteční zřejmě v říjnu 2019 v Senátu Parlamentu ČR.