Minimálně jedním dalším jazykem kromě své mateřštiny mluví téměř všichni respondenti v Lucembursku (98 %), v Lotyšsku (95 %), v Nizozemsku (94 %), na Maltě (93 %), ve Slovinsku a v Litvě (92 %) a ve Švédsku (91 %). Nejvyšší podíl dotázaných, kteří se nedomluví žádným cizím jazykem, je naopak v Maďarsku (65 %), Itálii (62 %), Velké Británii a Portugalsku (61 %) a Irsku (60 %).
Ve srovnání se šetřením z roku 2005 se podíl respondentů schopných konverzovat v cizím jazyce v některých zemích zvýšil: v Rakousku (o 16 % na 78 %), ve Finsku (o 6 % na 75 %) a v Irsku (o 6 % na 40 %). V některých zemích naopak došlo k poklesu: na Slovensku (o 17 % na 80 %), v ČR (o 12 % na 49 %), v Bulharsku (o 11 % na 48 %), v Polsku (o 7 % na 50 %) a v Maďarsku (o 7 % na 35 %). V těchto zemích se snížil počet lidí, kteří mluví např. rusky a německy.
Nejrozšířenějšími mluvenými cizími jazyky zůstávají angličtina (38 %), francouzština (12 %), němčina (11 %), španělština (7 %) a ruština (5 %).
Zájem o čínštinu se zvyšuje
Více než dvě pětiny Evropanů (44 %) uvádějí, že rozumějí alespoň jednomu cizímu jazyku natolik, aby mohli sledovat zprávy v rozhlase nebo v televizi. Podobně zmiňuje 44 % dotázaných, že jsou schopni číst cizojazyčné články v novinách a časopisech. O něco méně Evropanů (39 %) rozumí nějakému cizímu jazyku natolik dobře, aby ho mohli používat v on-line komunikaci (např. prostřednictvím e-mailů, Twitteru, Facebooku atd.).
Z 54 % Evropanů, kteří mluví cizími jazyky, je čtvrtina používá každý den nebo téměř každý den a 69 % pouze příležitostně. Respondenti pravidelně používají cizí jazyk při sledování filmů, televize nebo rozhlasu (37 %), na internetu (36 %) a při komunikaci s přáteli (35 %). Polovina dotázaných hovoří cizím jazykem na dovolené v zahraničí a přibližně čtvrtina (27 %) v práci.
Od roku 2005 se zvýšil podíl Evropanů, kteří pravidelně používají cizí jazyky na internetu (o 10 %) a při sledování filmů, televize nebo rozhlasu (o 8 %). Podíl Evropanů, kteří nepoužívají cizí jazyk pravidelně v žádné situaci, klesl ze 13 % v roce 2005 na 9 % v roce 2012.
Většina respondentů (88 %) si myslí, že je velmi užitečné znát ještě jiný jazyk než svou mateřštinu, aktivně se ovšem cizím jazykům učí poměrně nízký podíl lidí. Necelá čtvrtina Evropanů (23 %) se nikdy neučila žádný cizí jazyk, více než dvě pětiny (44 %) se neučily cizí jazyk v poslední době a neplánují s tím začít. Pouze menšina (14 %) pokračovala v učení jazyka v posledních dvou letech, 7 % se během posledních dvou let začalo učit nový jazyk. Téměř stejné procento lidí (8 %) se v poslední době jazyk neučilo, ale má v úmyslu začít příští rok.
Přibližně čtyři pětiny občanů EU (79 %) považují angličtinu za jeden z nejužitečnějších jazyků pro budoucnost svých dětí. Takřka všichni dotázaní (98 %) navíc vnímají jako užitečné zvládnutí dalších cizích jazyků. Dvě pětiny respondentů do této skupiny zařadily francouzštinu a němčinu, 16 % španělštinu a 14 % čínštinu.
Podíl lidí, kteří si myslí, že pro budoucnost jejich dětí je důležité učit se francouzsky, klesl od roku 2005 o 13 %, u němčiny o 8 %. Naopak vnímání čínštiny jako jazyka důležitého pro děti se od roku 2005 zvýšilo o 12 %.
Třetině Evropanů chybí k učení motivace
Přibližně tři z deseti občanů EU (29 %) tvrdí, že bezplatné vyučování by je přimělo k učení cizího jazyka nebo ke zlepšování znalostí. Necelá pětina respondentů (19 %) by se pravděpodobněji učila cizí jazyk nebo si zlepšovala své jazykové kompetence, kdyby za to byla placena, kdyby se mohla učit v zemi, kde se tímto jazykem mluví (18 %) nebo kdyby to zlepšilo jejich kariérní vyhlídky (18 %).
Nejčastěji zmiňovanou překážkou v učení cizích jazyků je nedostatek motivace (pro 34 % respondentů), 28 % dotázaných nemá pro studium dostatek času a 25 % odrazuje jeho nákladnost. Téměř pětině Evropanů (19 %) bere odvahu pocit, že nejsou v učení cizích jazyků dobří.
Nejvíce respondentů (68 %) se naučilo cizí jazyk ve škole, výrazně nižší podíl si jazyk osvojil povídáním s rodilým mluvčím (16 %), s učitelem v mimoškolním kroužku (15 %) a častými nebo dlouhodobými návštěvami země, v níž se daným jazykem mluví (15 %). Evropané si myslí, že školní vyučování je nejefektivnější způsob, jak se cizí jazyk naučit.
Více než čtyři z pěti respondentů (84 %) souhlasí s tím, že všichni občané EU by měli být schopni mluvit alespoň jedním cizím jazykem, necelé tři čtvrtiny (72 %) říkají, že je důležité domluvit se nejméně dvěma cizími jazyky. Jak uvádí téměř sedm z deseti dotázaných (69 %), Evropané by měli umět mluvit nějakým společným jazykem, žádný jazyk by však neměl mít přednost před ostatními. Podle tří čtvrtin respondentů (77 %) by mělo být zlepšování jazykových kompetencí politickou prioritou.
Alena Nová
Pramen: Special Eurobarometer 386 “Europeans and their Languages”. Report. Fieldwork: February – March 2012. Publication: June 2012. 147 s. http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_386_en.pdf
