Národní pedagogický institut České republiky (dříve Národní ústav pro vzdělávání)

Co jste v šetření zjišťovali, jakou formou a koho jste do něj zahrnuli?
Chtěli jsme zmapovat současný stav spolupráce škol a firem u nás, její formy a rozsah, přínosy pro školy, žáky a zaměstnavatele, zjistit, jaké jsou překážky spolupráce, a získat návrhy na její zlepšení. Oslovili jsme proto celkem 1107 středních a vyšších odborných škol a 4500 zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci, konkrétně jsme informace zjišťovali od ředitelů škol a vedoucích pracovníků firem. Dotazník vyplnilo 351 škol (dalších 12 škol se zapojilo v rámci tzv. došetření), což odpovídá zhruba třetině oslovených škol, a 1069 zaměstnavatelů. V tomto případě se návratnost přiblížila jedné čtvrtině. Problematika nás zajímala do hloubky, proto jsme po dotazníkovém šetření provedli ještě hloubkové rozhovory se zástupci 30 škol a 30 zaměstnavatelů, kteří v dotaznících uváděli zavedenou a intenzivní spolupráci se svými partnery.
Jaká tedy je současná situace ve spolupráci škol a firem?
V některých případech funguje spolupráce škol a firem při praktické přípravě žáků na pracovištích zaměstnavatelů velmi dobře. Platí to například pro obory vzdělání zaměřené na služby a některé technické obory. Jinde jsou naopak rezervy. Problémem je, že žáci tráví v reálném pracovním prostředí málo času a mají tak omezenou příležitost poznat skutečné pracovní prostředí, naučit se pracovat s vybavením firem, získat praktické dovednosti i pracovní návyky. Zaměstnavatelé přitom stojí o to, aby odborná příprava žáků probíhala ve vyšší míře ve firmách a v menší ve škole. I ředitelé škol vnímají spolupráci se zaměstnavateli jako přínosnou pro všechny zúčastněné a považují ji za významný faktor snižování nezaměstnanosti absolventů středních odborných škol.
Proč tedy firmy a školy nespolupracují ve větší míře? Kde jsou největší překážky?
Školy i firmy shodně uvádějí podobné překážky – nedostatek financí a nedostatečnou dostupnost partnerů z řad škol či firem, se kterými mohou v daném oboru spolupracovat. Školy zmiňovaly i absenci významného zaměstnavatele v regionu. Dalšími překážkami jsou pro školy lékařské prohlídky žáků a nastavení hygienických a bezpečnostních předpisů. Zaměstnavatelé vidí problémy také v komunikaci se školami a v nízké úrovni některých kompetencí absolventů středních škol, kterým chybí komunikační dovednosti, znalosti cizích jazyků a schopnost nést zodpovědnost. Pozitivní zprávou je, že jedna z uvedených překážek – absence daňového zvýhodnění pro firmy, v jejichž prostředí je odborný výcvik žáků realizován – je od počátku letošního roku vyřešena přijetím novely zákona o daních z příjmů.
Jaké jsou nejčastější formy spolupráce českých škol a firem v současnosti?
Nejčastěji jde o praktické vyučování realizované ve firmách, tedy odborný výcvik a odborná praxe, a dále exkurze žáků ve firmách. Téměř polovina škol zapojuje odborníky z praxe do výuky – jsou přítomni u závěrečných zkoušek podle jednotného zadání a v maturitních komisích. Některé školy nárazově realizují i stáže učitelů odborných předmětů ve firmách, případně další formy spolupráce, jako společné organizování výstav a veletrhů, volnočasových aktivit a soutěží pro žáky. Zaměstnavatelé uváděli také sponzorování žáků, stipendia a zapůjčení nářadí či pracovních oděvů.
Co vlastně ovlivňuje vzájemnou spolupráci škol a firem u nás?
Především demografická situace v České republice, v jejímž důsledku mají školy často problém naplnit svou kapacitu. Dalším faktorem je různorodost oborů vyučovaných v rámci jedné školy a počet žáků. Rozhodnutí zaměstnavatele o možné spolupráci se školou ovlivňuje zásadně jak ekonomická situace firmy, tak situace na trhu práce, která je silně regionálně podmíněna.
Jaké formy spolupráce se školou mají pro zaměstnavatele smysl?
Zaměstnavatelé stojí především o souvislé dlouhodobější formy spolupráce se školami, během kterých mohou žáci získat potřebné zkušenosti a firma má čas, aby rozpoznala předpoklady žáků a na základě toho si pak mohla vybírat své budoucí zaměstnance. Naopak jim příliš nevyhovuje současná podoba odborné praxe u žáků maturitních oborů, která je obvykle krátkodobá (14denní) a probíhá nejčastěji v dubnu až červnu, tj. v závěru školního roku. Zaměstnavatelé tyto odborné praxe hodnotí jako příliš krátké na to, aby během nich došlo k bližšímu poznání schopností žáka ze strany firmy a k načerpání praktických dovedností žáka.
A jaká navrhují školy a firmy opatření na zlepšení odborné přípravy žáků na pracovištích zaměstnavatelů?
Firmy by si přály zvýšit podíl odborné přípravy na pracovištích zaměstnavatelů a snížit její proporce ve školách, školy by chtěly změnit způsob financování škol, vyřešit problém lékařských prohlídek žáků a pravidel pro bezpečnost práce a zlepšit přípravu žáků na základních školách, konkrétně co se týče jejich pracovních návyků, přístupu k docházce do firmy a vlastní odpovědnosti.
Lucie Šnajdrová
Mapování a analýza současného stavu spolu-práce škol a firem je jednou z aktivit projektu Pospolu – Podpora spolupráce škol a firem v odborném vzdělávání, který realizuje MŠMT ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání. Více informací o projektu najdete na
www.projektpospolu.cz.