Zpravodaj 1/2001
Editorial
Do dvanáctého ročníku vstupuje Zpravodaj s upraveným názvem. Je to důsledek změny jména jeho vydavatele; z Výzkumného ústavu odborného školství se stal Národní ústav odborného vzdělávání. Je to již druhá úprava názvu Zpravodaje. Poprvé se jeho název změnil v roce 1998, kdy bylo reorganizováno bývalé oborové informační středisko a původní Zpravodaj informačního střediska VÚOŠ dostal jméno Zpravodaj VÚOŠ. Tentokrát jsme se rozhodli využít nutnost změnit název Zpravodaje k tomu, abychom zřetelněji vyjádřili jeho zaměření, které zůstává přes všechny proměny jeho názvu stejné, a přidali jsme podtitul Odborné vzdělávání v zahraničí. Vzdělávání je jednou z oblastí, do které Evropská unie svým členským státům nezasahuje jinak, než vydáváním různých doporučení. Ve většině dokumentů k tomuto tématu se zdůrazňuje odpovědnost jednotlivých členských zemí za vlastní systémy vzdělávání a odborné přípravy. Na nutnosti učinit celoživotní vzdělávání běžnou součástí lidského života se všechny státy EU shodují. V Memorandu o celoživotním učení, které volně navazuje na Evropský rok celoživotního učení (1996), se zřetelně projevuje nové pojetí celoživotního vzdělávání. Vyznačuje se pragmatickým přístupem k dalšímu vzdělávání, jehož hlavním úkolem není formovat a dále rozvíjet osobnost člověka, ale spíše zvyšovat jeho kvalitu jako „lidského zdroje“, tedy úroveň jeho profesních znalostí a dovedností. Celoživotní vzdělávání se má stát hlavní zbraní proti nezaměstnanosti a vylučování ze společnosti, protože zvyšuje zaměstnatelnost a zlepšuje sociální integraci. S pomocí takto pojatého vzdělávání se již dnes na různých místech Evropy, kde došlo k velkým strukturálním změnám, vyrovnávají se ztrátou pracovních příležitostí v tradičních oborech těžkého průmyslu, zemědělství atd. Snaží se je nahradit nově vznikajícími pracovními příležitostmi především v oblasti informační a komunikační techniky, pro které se lidé připravují v různých kurzech. Základní kvalifikace ve výpočetní technice (práce s textovými procesory, s databázovými programy apod.) je v Evropské unii známa pod poněkud metaforickým názvem „evropský řidičský průkaz na počítače“ (a European Computer Driving License).Další rozsáhlé příležitosti k celoživotnímu vzdělávání nabízí studium cizích jazyků, kterých je v současné EU oficiálně dvanáct či jedenáct (irština se započítává jen v některých případech). Funkce angličtiny jako dorozumívacího jazyka zvýhodňuje anglicky mluvící země. Ideální Evropan by však měl kromě své mateřštiny ovládat ještě alespoň dva další jazyky. Rok 2001 je v Evropské unii prohlášen za Evropský rok jazyků. V jeho první polovině předsedá EU Švédsko. Švédština nepatří mezi světové jazyky a Švédové si dobře uvědomují, že s ní nevystačí. Znalost angličtiny je ve Švédsku téměř samozřejmostí, například diplomové práce se většinou píší v angličtině.Prioritou švédského předsednictví, proklamovanou anglicky, jsou tři „E“: Employment, Environment, Enlargement. Čili: zaměstnanost, životní prostředí, rozšíření (EU). To poslední by se mělo týkat i nás. Proto je nejvyšší čas začít s celoživotním vzděláváním a pilně studovat cizí jazyky. AK
