Editorial
V malebném přímořském slovinském městečku Piran, italsky Pirano je kostel sv. Jiří. Samostatně stojící kampanila připomíná kampanilu chrámu sv. Marka v Benátkách. Slovinsko a Itálie tady k sobě mají blízko, hodně Slovinců z pobřeží studovalo v Itálii, a proto se tady italsky snadno domluvíte (podobně jako na severu země německy). Jméno města rozloženého na poloostrově Punta je odvozeno od řeckého slova pyros (oheň), protože zde od nepaměti stojí maják. Slovinština, podobně jako italština, nemá tvrdé „y“, takže si Slovinci mohli dovolit žertík si.nergija, kde „si“ je mezinárodní kód a národní doména Slovinska. Piran má i slavného rodáka, italského skladatele a houslistu Giuseppa Tartiniho (1692-1770), po němž se jmenuje náměstí, na kterém stojí jeho socha a rodný dům přeměněný na malý hotel. Brzy přibude Piranu další pozoruhodnost – Euro-středomořská univerzita (viz článek o programu slovinského předsednictví EU). Další zajímavosti o slovinštině a studiu ve Slovinsku se můžete dočíst na blogu Bretika z Lublaně – viz rubrika Zajímavé internetové adresy. Slovinsko-český slovníček termínů z oblasti výchovy, vzdělávání a školství, které by se vám v době slovinského předsednictví mohly hodit, najdete ve Zpravodaji z roku 1998, příloha V. Obrázek jiné (necírkevní) budovy věnované sv. Jiřímu najdete v rubrice Zajímavé internetové adresy. Je to palác sv. Jiří (St George’s Hall) v Liverpoolu, který je Evropským hlavním městem kultury pro letošní rok. Evropská města kultury jsou vyhlašována od roku 1985, kdy byly zvoleny Atény. Následovala Florencie, Amsterodam, Berlín, Paříž, Glasgow, Dublin, Madrid, Antverpy, Lisabon, Lucemburk, Kodaň, Soluň, Stockholm a Výmar. Rok 2000 byl jako poslední tok druhého tisíciletí výjimečný, a proto bylo vyhlášeno devět kulturních měst Evropy: Avignon, Bergen, Bologna, Brusel, Helsinky, Krakov, Praha, Reykjavík, Santiago de Compostela. Následovalo Porto, Bruggy, Štýrský Hradec a v roce 2004 Janov a Lille. Pro vyhlášení města kultury 2005 (Cork) již byla zvolena nová výběrová procedura na základě Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2005 až 2019. To stanovuje pořadí členských států, které vždy čtyři roky předem nominují své kandidáty. O konečném výběru města pak rozhoduje sedmičlenná porota, složená z nezávislých odborníků z oblasti kultury. V roce 2006 vybrala řeckou Pátru a v roce 2007 Lucemburk a Sibiu.Vzájemné srovnávání a klasifikace systémů vzdělávání je velmi obtížný úkol. V každém vzdělávacím systémů jsou stopy jeho historického vývoje, které mohou být pro pozorovatele zvnějšku těžko pochopitelné. Přesto mají tato srovnávání svůj význam, i když výsledek není vždycky dokonalý. I proto, že nám umožňují podívat se na náš vzdělávací systém očima nezúčastněného pozorovatele a vidět, že věci, které považujeme za samozřejmé, tak úplně samozřejmé nejsou. Můžeme zjistit, že informace, které o našem vzdělávacím systému poskytujeme navenek, nejsou dostatečně vypovídající a srozumitelné. Švédský autor Anders Nilsson, jehož článek o tendencích odborného vzdělávání v současné Evropě uvádíme v tomto čísle, vycházel především z informací získaných v Cedefopu, v databázi eKnowVET (viz rubrika Zajímavé internetové adresy).
Srovnávání vzdělávacích systémů se týká i informace o tom, že Český statistický úřad zavádí s účinností od 1. ledna 2008 Mezinárodní klasifikaci vzdělávání – ISCED 97. Bližší informace najdete na webové stránce úřadu – viz rubrika Zajímavé internetové adresy. AK
