Zpravodaj 1/2012 (323,67 KB)
Editorial
Dánsko od ledna 2012 předsedá Evropské unii, jako druhá země tria po Polsku a před Kyprem. Obrázek nabízí pohled do nitra moderní budovy univerzitní knihovny v Roskilde (hláska „d“ se ve jménu města nečte). Roskilde Universitet otevřela své brány 1. září 1972, historie města je však mnohem starší. V Ottově slovníku naučném (1904) se píše: „Roskilde, město na dánském ostrově Sjaelandu při fjordu téhož jména a na železniční trati Kodaň–Korsör, má 6974 obyvatel, kathedrálu Nejsvětější trojice, nejkrásnější z celého Dánska, vystavěnou ve XIII. století podle severofrancouzských vzorů a obnovenou v r. 1868 s četnými náhrobky králů, královen, velmožů a učenců, vyšší školu, dívčí ústav, knihovnu atd. Roskilde jest prastaré město, které bylo již v X. století královskou residencí a zůstalo jí až do roku 1443. Ve XII. a XIII. století bylo předním dánským městem a čítalo přes 20 chrámů a klášterův, avšak brzy bylo zatlačeno Kodaní a nad to těžce utrpělo několika požáry a morovými epidemiemi. Dne 26. února 1658 sjednán zde byl mír mezi Švédskem a Dánskem.“
Dánsko zveřejnilo priority svého předsednictví rozdělené do čtyř bodů: odpovědná, dynamická, zelená a bezpečná Evropa. V prioritách není přímá zmínka o vzdělávání nebo školství, avšak první zasedání rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport pod dánským vedením se bude konat 10. února v Bruselu. Odborné školství má v Dánsku různé zajímavé formy, například výrobní školy, o kterých jsme psali ve Zpravodaji již před 15 lety. Současnému stavu bude pravděpodobně věnována publikace o odborném vzdělávání v Dánsku, kterou zemím předsedajícím EU vydává Cedefop. Její překlad pak uveřejníme jako přílohu Zpravodaje. Do tohoto čísla jsme zařadili zkrácený překlad článku dvou dánských autorů z posledního čísla časopisu Journal of Vocational Education and Training. Autoři působící na univerzitách v Aarhusu a v Aalborgu se zabývají historickým vývojem učňovství, jeho úlohou v postmoderním světě a změněným náhledem na znalosti a učení v dnešní době. O konkrétní situaci v dánském učňovství se článek zmiňuje jen krátce.
V prosincovém čísle jsme na tomto místě uvedli citát z díla Somerseta Maughama, který jsme objevili na thefreedictionary.com. Jedna z našich čtenářek pak náhodou na tento citát narazila při čtení Maughamovy knihy O údělu člověka (1964), takže si ho můžete přečíst znovu v (lepším) překladu Jarmily Fastrové: „Peníze jsou jakoby šestý smysl, bez něhož těch ostatních pět nemůže správně fungovat.“ (Kniha je k vypůjčení v knihovně NÚV.)
Z Glosáře Cedefopu jsme pro tentokrát vybrali jen dvě hesla, protože druhé z nich – benchmarking – je velmi obsáhlé. Při vysvětlování rozdílu mezi benchmarking a benchlearning je použit známý a těžko přeložitelný termín peers, francouzsky pairs, který je v němčině opsán jako ti nejlepší v podniku nebo v oboru. Při překladu této poznámky jsme zjistili, že by to mohlo být téma pro jazykový koutek. Slovo peers se někdy překládá jako vrstevníci, správně to však jsou lidé, kteří jsou si rovni svým postavením, což automaticky neznamená, že jsou si rovni věkem. České slovo, které nás napadlo jako výstižné pro překlad slova peers v situaci, kdy se tito peers učí jeden od druhého, bylo soudruzi. Škoda, že historické konotace tohoto slova jeho použití vylučují – viz např. poslední položka v rubrice Zajímavé internetové adresy.
V článku převzatém z časopisu, který vydává BIBB, se dozvíte, jak se v Německu spojují učební obory do profesních skupin podle příbuzných vzdělávacích obsahů (s. 10-13). AK
