Zpravodaj 10/2002
Editorial
Celoživotní vzdělávání je dva roky po vydání Memoranda Evropské komise stále tématem, o kterém se v evropském světě vzdělávání živě diskutuje. V loňském roce se v jednotlivých evropských zemích uskutečnil konzultační proces k Memorandu. Nejvíce pozornosti bylo přitom věnováno první ze šesti myšlenek Memoranda vyjádřené heslem „Nové základní dovednosti pro všechny“. Konzultačním procesem k Memorandu jsme se zabývali již v zářijovém čísle Zpravodaje. Článek uveřejněný v tomto čísle se soustřeďuje na problematiku výše zmíněných „základních dovedností“. Mezi tyto dovednosti patří i ovládání počítačů, o kterém pojednává další článek. Nápad na stvrzování počítačových dovedností formálním dokumentem, jakousi obdobou řidičského průkazu, sice vznikl již v roce 1994 ve Finsku, v souvislosti s konceptem celoživotního vzdělávání však získal na významu.
S celoživotním vzděláváním souvisí další téma, které je letos široce probírané. Jsou to výsledky PISA – programu mezinárodního hodnocení žáků, který provádí OECD. Hovořili o nich i ministři školství zemí EU na svém pravidelném zasedání začátkem letošního roku. V zemích, které v mezinárodním srovnání nedopadly nejlépe, se diskuse vedené na stránkách odborného i populárního tisku zabývají především otázkou: Kdo za to může? Nejvýraznějším příkladem je Německo. Každý z časopisů z oblasti školství, vzdělávání a profesní přípravy přinesl alespoň jeden článek na toto téma. Ve Zpravodaji jsme uveřejnili již dříve články informujících o názorech německých školských odborníků a představitelů odborových svazů. V tomto čísle najdete věcný příspěvek z německého časopisu Pädagogik. Dokonce i časopis TIME se v čísle, které vyšlo před německými volbami, věnoval příčinám neúspěchu německých žáků v PISA v článku nazvaném „Zpátky do školy“. Příčiny spatřuje především v nedostatečné péči věnované imigrantům, v předčasném rozdělování žáků do tří proudů již po čtyřech ročnících základní školy a v tom, že v Německu zpravidla končí škola před obědem a odpolední vyučování není obvyklé.Při přípravě Zpravodaje občas používáme materiály stažené z Internetu v podobě HTML, převedené z databáze nebo získané v elektronické podobě v jiné verzi Wordu. Tyto materiály si s sebou nesou příkazy a vlastnosti, které se nezobrazí ani po zviditelnění skrytých znaků. Projevují se však velmi nemile, například tím, že část textu „odjede“ na další stránku a vzniklá mezera nejde odstranit. V tom případě pomůže jednoduchá „Viceníkova finta“. Problémová část textu se vyjme a vloží se zpět jako prostý text (úpravy - vložit jinak - neformátovaný text). Zmizí tak neviditelné zdroje potíží a text lze snadno znovu naformátovat. Pokud jste dočetli až sem, tak jste právě absolvovali kus informálního učení, které tvoří důležitou, i když nesnadno teoreticky uchopitelnou, součást celoživotního vzdělávání. AK
