Editorial
Evropská unie je po stránce jazykové značně rozmanitá. V článku na straně sedm se dočtete o rozhodnutí Evropské komise ustavit pracovní skupinu pro multilingvizmus. Tento termín bylo samozřejmě nutné přeložit do jednotlivých úředních jazyků tak, aby překlad byl zároveň dokladem jazykové rozmanitosti. V českém překladu tiskové zprávy byly na různých místech použity dva výrazy: mnohojazyčnost a vícejazyčnost. VAkademickém slovníku cizích slov (1995) je termín multilingvizmus vysvětlen jako „aktivní užívání více jazyků, zpravidla mateřského a cizích, společností nebo jednotlivcem, mnohojazyčnost, vícejazyčnost“. Vybrali jsme si termín vícejazyčnost ze dvou důvodů. Většina jazyků, které první část složeniny (tj. multi) překládají, používá ekvivalent českého „více“. A slovo „více“ je neutrální, zatímco „mnoho“ může někdy znamenat i příliš.
Evropská komise vyhlásila rok 2007 za Evropský rok rovných příležitostí pro všechny. V průběhu tohoto roku dojde určitě i na vícejazyčnost. Hlavní navržená témata pro tento rok jsou čtyři: zvýšit povědomí lidí o právu na rovnost a nediskriminaci; podněcovat debatu o tom, jak zvýšit účast skupin lidí, kteří jsou dosud ve společnosti málo zastoupeni; oslavovat a přijímat rozmanitost; podporovat větší soudržnost ve společnosti s pomocí respektu a tolerance.
Dva příspěvky v tomto čísle jsou věnovány Cedefopu. Jedním z nich je ohlédnutí Burkarta Sellina za třiceti lety práce Cedefopu, kde je jedním z předních odborníků především v oblasti vývoje a srovnávání kvalifikací. Cedefop byl založen v Berlíně, a proto v tomto mezinárodním středisku byli nejvíce zastoupeni němečtí pracovníci. Již tenkrát se však rozhodli uplatnit „vícejazyčnost“ a neoficiálním úředním jazykem se tak stala francouzština, z níž je odvozen i akronym Cedefop (Centre européen pour le développement de la formation professionnelle). Druhým příspěvkem je informace o mezinárodní síti Skillsnet, která byla v Cedefopu ustavena v roce 2004 a může připomínat činnost bývalé sítě Ciretoq.
Článek o vzdělávacím systému v Litvě čerpal mimo jiné z hezky graficky upravené brožurky, kterou vydalo litevské Ministerstvo školství a vědy. Ta je v elektronické podobě k dispozici v knihovně. Z této publikace jsme převzali i stručnou historii Litvy, která není u nás všeobecně známá a přitom nám může být leckdy povědomá. Těm, kterým se stále pletou anglické názvy Litvy a Lotyšska, znovu připomínáme, že Latvia je Lotyšsko (Latvian je anglicky lotyština, lotyšsky latviešu valoda), kde je hlavním městem Riga, a Litva je anglicky Lithuania (Lithuanian je anglicky litevština, litevsky lietuvių kalba), kde je hlavním městem Vilnius. Vzhledem k tomu, co si myslíme o lidech, kteří nedokáží umístit Českou republiku na mapu, je dobré udělat si přehled alespoň v Evropě, aby si jiní nemysleli totéž o nás. K tomu může pomoci aktualizovaný přehled evropských zemí a jazyků uvedený na stránkách BBC – viz rubrika Zajímavé internetové adresy.
Dva příspěvky se dotýkají otázek duševního a tělesného zdraví. Informace Eurostatu spíše nepřímo, nicméně údaje o tom, ve kterých evropských zemích mají obyvatelé největší šanci se v poměrném zdraví dožít 75 let, jsou někdy dost překvapivé. Krátký článek o tom, že škola je největším stresovým faktorem u dětí, již tak překvapivý není, o to víc by bylo dobré se zamyslet nad tím, co by se s tím dalo udělat. AK
