Editorial
Začátkem letošního roku se Praha připojila ke světovým velkoměstům, která mají na nádraží knihkupectví. Kde jinde by mělo být knihkupectví, když ne na nádraží – ve vlaku se přece dá krásně číst! Knihkupectví však nenabízí jen beletrii pro zábavu, najdete tam i odborné knihy z různých oborů (pedagogiku a psychologii nevyjímaje), učebnice pro střední (odborné) školy, průvodce, mapy, slušný výběr literatury v cizích jazycích, cédéčka s mluveným slovem i s hudbou, drobné dárky, dřevěné hračky, kalendáře, tužky a pera… V kavárničce v prvním patře si můžete v klidu posedět vysoko nad spěchajícími davy a nad šálkem kávy nebo čaje si prolistovat své úlovky. Pokud naopak spěcháte a potřebujete koupit určitou knihu, ochotný personál vám ji rychle vyhledá. Knihkupectví má otevřeno denně od osmi ráno do osmi večer. Zatím se to ještě moc neví, takže tam můžete dostat i to, co je jinde vyprodáno.
Článek na protější stránce se zabývá v celosvětové perspektivě (tedy i z hlediska zemí, které jsou obvykle označovány termínem „zbytek světa“) mimo jiné celoživotním vzděláváním. Opět vyvstává otázka překladu anglického slova learning ve spojení lifelong learning (s pře-kladem lifelong potíže nejsou). V rubrice Nové knihy v knihovně je v citacích z textu ona celoživotní činnost zmíněna dvakrát. Jednou (Vzdělávání a rozvoj podle kompetencí, 2008) je pro jistotu použito obou termínů: celoživotní vzdělávání a učení. V citaci z další publikace (Národní soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání, 2008) najdete názor, že learning se má překládat termínem učení, který je v obecném smyslu nadřazen termínu vzdělávání, protože vzdělávání je jednou ze součástí učení. Podle Pedagogického slovníku (2003) je „učení jeden z klíčových psychologických pojmů, pro nějž neexistuje všeobecně přijímaná definice“. Celoživotně se však učí i zvířata, jak ví každý, kdo má doma pejska nebo kočičku, i když mýt podlahu nebo dělat dort se naučili asi jen ti dva stvoření Josefem Čapkem. (Mimochodem víte, že vydání této knížky byla v 50. až 80. letech ochuzena o povídku „Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen“?) Učení prostě probíhá, ať už o ně usilujeme nebo ne. Člověk se však může vzdělávat (kultivovat se, pracovat na sobě) i pomocí informálního učení, záleží na úmyslu a vynaložené námaze. Může se sice občas naučit něco užitečného i bezděčně a bez úsilí, zvláště pokud již má nějaké vzdělání, na kterém může stavět. Většinou to ale bez práce nejde, což se dnes moc nezdůrazňuje. Dříve se hodně používal termín „sebevzdělávání“ zahrnující všechny vzdělávací či učební činnosti, které probíhaly mimo formální vzdělávání. Možná, že rozdíl mezi celoživotním vzděláváním a učením spočívá v jeho účelu: celoživotní vzdělávání zvyšuje vzdělanost člověka a celoživotní učení jeho zaměstnatelnost (validací výsledků učení).
Francie stále předsedá Evropské unii, a proto jsme článkům o francouzském vzdělávání věnovali více prostoru. V rubrice Co nového v časopisech najdete záznamy článků z časopisu L’enseignement technique. Více než deset let obsahuje každé číslo časopisu přílohu věnovanou povoláním z určitého oboru a příslušným cestám odborného vzdělávání a přípravy. Tyto přílohy jsou využívány při profesní orientaci a v kariérním poradenství.
Rubrika Zajímavé internetové adresy obsahuje tentokrát odkazy z oblasti knihovnictví a informačního vzdělávání. Mimo jiné proto, že říjen je letos poprvé Mezinárodním měsícem školních knihoven. Také však proto, že informační gramotnost je v dnešním světě velmi důležitá, viz Komunikace v informační společnosti (2007) v rubrice Nové knihy v knihovně.
