Lovaň je belgické město mnoha jmen. V Ottově slovníku naučném (1900) je uvedeno pod heslem „Levna, též Luváň (něm. Löwen, franc. Louvain, holl. Leuven, lat. Lovani-um), město v belg. provincii brabantské, nad Dylou, na dráze Brussel – Lutišské, má objem 7 km, ale jest jinak místem tichým, ježto větší část rozlohy uvnitř hradeb slouží účelům hospodářským. ... Universita katolická, kterou založil r. 1426 Jan IV. Brabantský, pokládána v XVI. stol. za první v Evropě; za revoluce franc. byla zrušena, ale r. 1835 od duchovenstva znovu zřízena. Vedle obyč. fakult vykazuje ještě školu hospodářskou, polytechnickou, hornickou a pivovarskou; má 83 docenty a 1630 studujících, ubytovaných ve 4 kollejích. Vzorně zřízena jest L. trestnice, nejdůležitější v Belgii, jež může pojmouti přes 600 trestancův.“ Možná vlivem této tradice je na dnešní univerzitě Fakulta práva a kriminologie. V rámci biologického, agronomického a environmentálního inženýrství lze studovat i entomologii aplikovanou na zemědělství. Možná proto je od roku 2004 na náměstí vztyčena 27 vysoká jehla, na jejímž vrcholu je nabodnut zelený brouk dlouhý téměř tři metry. Sochu pro univerzitu vytvořil Jan Fabre. („Není to fotomontáž“, potvrzuje očitý svědek, jehož jméno je redakci známo.)
Rok 2011 bude mezinárodním rokem netopýra. Netopýři jsou rozšířeni po celém světě, je jich téměř 800 druhů. K Dohodě o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) přistoupila ČR v roce 1994. Rok 2012 bude v EU rokem aktivního stárnutí (viz rubrika Dokumenty EU o vzdělávání. (Z názvu rubriky vyplývá, v čem to aktivní stárnutí má spočívat.)
V jazykovém koutku máme dvě věci z článku o informacích. Možná je vám divné, proč má webový ontologický jazyk (Web Ontology Language) zkratku OWL místo WOL. Nevíme to jistě, ale pravděpodobně se tvůrcům zkratky líbilo, že owl znamená sova, sýček či výr, kdežto wol neznamená nic. Termín cyberspace jsme mezi milníky do článku přidali z jiného zdroje, protože nás zaujalo, že podobně jako Karel Čapek obohatil vědu slovem robot, americký romanopisec William Gibson vymyslel kybernetický prostor neboli cyberspace ve svém románu Neuromancer, který vyšel v roce 1984 (v roce 1992 česky). Literární vědci tento román přirovnávají k románu George Orwella 1984. Oba autoři využívají předvídání budoucnosti ke kritice současnosti. Nedávno vyšla Gibsonovi nová kniha s názvem Zero history.
V článku Problémy francouzského školství jsme citovali ze starších čísel Zpravodaje nebo na ně odkazovali. Pozornému čtenáři neunikne, jak se v průběhu času vyvíjel ve Zpravodaji přepis francouzského označení pro maturitu. Od fonetického bakaloreát přes český přepis bakalaureát (uvedený v Akademickém slovníku cizích slov z roku 1995), který má dva významy: v anglosaském prostředí označení hodnosti bakaláře, ve Francii označení zkoušky dospělosti, maturity, až jsme se po vzoru sítě Eurydice přiklonili k používání francouzského tvaru baccalauréat. Z článku vysvítá, že francouzské úvahy o formě, významu a užitečnosti baccalauréatu v současné době se podobají starostem s naší maturitou. Zajímavé jsou především rozpory mezi názory na obtížnost zkoušek. Ta by měla být podle profesorů lyceí z větších měst co nejvyšší tak, aby se ukázalo, které školy jsou nejkvalitnější. Naopak profesoři z předměstských a venkovských škol považují baccalauréat za prostředek sociálního vzestupu většiny žáků. Žáci ve velkých městech si mohou vybírat školu podle kvality a stejně si počínají i školy při výběru žáků. V malém městě s jednou střední školou tuhle možnost školy ani žáci nemají. Proto profesoři z velkých a malých měst těžko hledají společnou řeč. AK
