Zp1110a.pdf (1,74 MB)
Editorial
Polsko stále předsedá Evropské unii, a proto obrázek ukazuje polský námořní přístav v Gdyni. Ten letos slaví 90 let od svého založení. Ještě v nedávné minulosti z gdyňského přístavu vyplouvaly lodě Československé námořní plavby. (Mimochodem, námořní lodi se polsky říká „statek“.) Na fotografii vidíte statek Manhattan v Gdyni koncem 20. let minulého století. Gdaňskému zálivu původně kraloval přístav v Gdaňsku. V Ottově slovníku naučném nové doby (1933) se vysvětluje, proč se začal stavět nový přístav v Gdyni: „V místě nynějšího přístavu byla do roku 1920 jen malá rybářská víska a přirozené kotviště. Zkušenosti z bolševického útoku 1920, potíže v jednání s Gdaňskem i obava, že gdaňský přístav nestačí potřebě polského zahraničního obchodu přes moře, vedly polskou vládu k odhodlání na tomto místě krátkého mořského pobřeží polského vybudovat co nejrychleji vlastní polský přístav, dosti rozsáhlý a dobře vybavený.“ To se podařilo. „Přes určitou setrvačnost a vliv dávné tradice československého obchodu přes Štětín, vzrůstá přepravní proud tohoto obchodu přes Gdyni prudce. Dovoz do ČSR přes tento přístav byl 1926 jen necelých 45.000, 1930 však již 378.055 t zboží, vývoz stoupl v tomto období z 1410 na 19.761 t. Dovoz je skoro tak velký jako dovoz čsl. zboží přes Hamburk po dráze a skoro takový jako veškerý dovoz do ČSR přes Štětín.“
V jazykovém koutku se nejprve podíváme do Jižní Koreje. Pedagogové země, která se v šetření PISA umísťuje nejlépe ze všech, začínají pochybovat o správnosti neustálého učení a testování žáků, z nichž místo spolupráce a rozvíjení tvůrčích schopností vyplývá soutěživost a rivalita. Pro článek na sedmé stránce jsme čerpali z amerických pramenů, a proto jsme si nebyli jisti, zda označení soukromé vyučovací instituce přepsané do angličtiny jako hagwon je správné i v češtině. Koreanistka Dr. Jiřina Růžová nám poradila, že v češtině je lepší použít přepis hakwon a přidala další informace. Škola obecně se řekne hakkjo a učitel je sonsengnim, v množném čísle sonsengnimdul. Vzhledem k tomu, že Korejský výzkumný ústav odborného vzdělávání a přípravy – KRIVET (zkratka ovšem pochází z anglického názvu instituce) s NÚOV před několika lety navázal styky, není vyloučeno, že budete mít možnost tyto poznatky uplatnit (viz Zpravodaj, 2005, č. 12, s. 4-5).
V článku na stránkách 7-8, který se zabývá zapeklitým slovem stakeholder, se zmiňujeme o novém glosáři Cedefopu. Glosář existuje (zatím?) pouze v elektronické podobě. Rozhodli jsme se postupně přeložit do češtiny všechna hesla a jejich definice. Překlady budou vycházet na pokračování ve Zpravodaji a nakonec budou spojeny do jednoho elektronického souboru. Nezačali jsme od začátku abecedy, protože pro článek „Co to je, když se řekne stakeholder? byl glosář Cedefopu jedním z nepominutelných zdrojů.
Podle úspěšnosti Korejské republiky v šetření PISA by se dalo usoudit, že čím víc testů a učení, tím lepší výsledky. Porovnání praxe celostátního testování žáků základních škol v zemích Evropské unie (Eurydice) a výsledků šetření PISA (OECD) však tuto domněnku nepotvrdilo (viz s. 8-9). Finsko, které je v šetření PISA Korejské republice zdatným soupeřem, se testováním žáků příliš nezabývá – provádí sice test v 6. a 9. ročníku, ale pouze na vybraném vzorku žáků (viz též článek Znovu finské školství, Zpravodaj, 2011, č. 5, s. 5). Špatně si nevede ani Nizozemsko, které provádí jen jeden test na konci primárního vzdělávání, ten však není povinný. Závěry z dostupných informací si však už můžete udělat sami. AK
