Zp1610a.pdf (3,38 MB)
Editorial
Snímek Spišského hradu byl zřejmě pořízen za pěkného počasí. Starší čtenáři si však možná ještě vzpomínají na rozhlasové předpovědi počasí pro Československo, kdy nejnižší teploty bývaly pravidelně „na Oravě, Liptově a Spiši“. Ottův slovník naučný (1905) píše: „Spišská stolice (lat. Comitatus Scepusiensis) jest na severu velice hornatá (Vysoké Tatry, dále uvnitř stolice Spišské hory) a jen na jihu otvírají se menší roviny a větší údolí. Hlavní řeky jsou Dunajec, Poprad, Hernad a Hnilec a v horách četná jezírka. Podnebí je celkem drsné, půda méně úrodná, jen na jihu a v údolích rodí se ječmen, oves, brambory, hrách (zejména u Levoče) a len (u Kežmarku a Podhradí); zelinářství a sadařství ve větším se provozuje u Levoče a Popradu. ... Stolice bohata jest nerosty, zejména železnou a měděnou rudou, která se dobývá hlavně v okolí Nové Vsi a ve Hnilci. Lázně a minerální prameny v Lubovné (kyselka), Popradu a Sivé bradě (kyselka). ... Vyšší ústavy vzdělávací: gymnasium, učitelský ústav a obchodní škola v Nové Vsi, gymnasia v Levoči a Kežmarku, reálka v Levoči a odborná škola pro průmysl železářský ve Hnilci.“
První článek tohoto čísla se zabývá výsledky učení. Články na toto téma byly ve Zpravodaji již dva, tento čerpá z nedávno vydané publikace Cedefopu, která přináší výsledky studie provedené v evropských státech. Je to potěšitelný terminologický posun od dříve používaného termínu „uznávání učení“ (recognition of learning), protože fakt, že se někdo učil, nemusí znamenat, že se něco naučil.
Trochu zvláštní příspěvek k tématu inkluze přináší článek z německého tisku. Věnuje se inkluzi velmi nadaných žáků do běžných tříd. Zjišťovalo se, zda je pro velmi nadané žáky lepší, když jsou ve třídě mezi sobě rovnými, nebo když se vzdělávají v běžné nevýběrové škole. Výsledky studie ukázaly, že tito žáci si poradí všude, a tak není třeba jejich umístění do školy nijak zvlášť řešit.
Jaké vzdělávání bude potřebné v době nástupu čtvrté průmyslové revoluce, ke kterému již dochází, se zatím můžeme jen dohadovat. Dojde znovu na rozbíjení strojů, jako tomu bylo za druhé průmyslové revoluce? A jaký vliv bude mít vyspělá technika na život lidí? Nad tím se zamýšlí nejen autor článku, ale i autoři několika knih z rubriky Nové knihy v knihovně. Zajímavé je, že všichni se zmiňují o chytrých telefonech, které svou kapacitou přesahují možnosti nejen bývalých sálových počítačů, ale i stolních počítačů z nedávné doby.
Umělecká řemesla by mohla přežít i ve čtvrté průmyslové revoluci, pokud nebudou vynalezeni roboti, kteří zvládnou i umění. Tedy nejen vytvářet, ale i navrhovat, jako to umí třeba francouzští ebenisté.
A na závěr jeden chmurný citát:
V některém budoucím období, nepříliš vzdáleném, měříme-li na staletí, budou civilizované rasy člověka téměř jistě na celém světě vyhlazeny a nahrazeny barbarskými rasami.
At some future period, not very distant as measured by centuries, the civilized races of man will almost certainly exterminate and replace the savage races throughout the world.
Charles Darwin (1809-1882)
AK
