Zpravodaj 11/2000

Historie evropské integrace v kostce * Témata úvah o novém modelu vzdělávání v zemích Evropské unie * Středoškolské a vysokoškolské vzdělávání v Turecku * Historie statistiky profesní přípravy v SRN * TRABI Plus * O problémech dalšího vzdělávání v Německu * Německé odbory o dalším vzdělávání * Rozvoj služeb Call centers * BNQ – Nízké úrovně kvalifikace * Vývoj počtu studentů ve francouzských institucích terciárního vzdělávání (1988-98)


Zpravodaj 11/2000

Význam některých termínů se mění podle souvislostí. Tak je tomu například s termínem vysokoškolák. V naší zemi existovalo po dlouhou dobu jen čtyřleté až šestileté vysokoškolské studium, a proto můžeme být při prohlížení různých mezinárodních srovnání překvapeni velkým počtem vysokoškoláků například v Turecku. Značnou část z nich dnes tvoří studenti dvouletých profesních škol, které jsou zakládány na vysokých školách. V angličtině, která je nejobvyklejším jazykem mezinárodních publikací o školství, se však termín „vysoká škola“ vyjadřuje slovem „university“, a tím příslušné statistické údaje dále získávají na úctyhodnosti. To ovšem neznamená, že vývoj, ke kterém došlo v tureckém školství od doby, kdy Mustafa Kemal Atatürk prohlásil, že: „Nejtvořivější a nejvýznamnější povinností vlády je vzdělávání“, nezasluhuje obdiv. Lidé s nedostatečným základním vzděláním představují čím dál tím větší problém ve společnosti, která je budována na informacích, a v níž se musíte, jak říkal Jan Werich, „životem pročíst“. Nejde však o „krásnou“ literaturu, ale o více či méně srozumitelné instrukce, návody, vysvětlivky, orientační tabule a podobně. Lidé, kterým čtení a jednoduché počty dělají potíže, mohou v dnešním světě těžko získávat například způsobilost řešit problémy. Velký počet takto postižených lidí narušuje sociální soudržnost, a také proto se ve světě hledají cesty, jak jim pomoci. Pro nás může být potěšujícím zjištěním, že – podle statistiky OECD uvedené na straně 12 – je v naší zemi procento lidí s nízkou úrovní kvalifikace nebo bez kvalifikace ve srovnání s ostatními čtyřiadvaceti zeměmi malé.

Statistické přehledy, mezinárodní i domácí, jsou cenným zdrojem informací pro účely výzkumu, pro předvídání budoucích trendů i pro rozhodování. Práci při jejich vytváření však komplikují nejen terminologické otázky a věcné vymezování shromažďovaných údajů. Sběr potřebných údajů často naráží na zákon o ochraně osobních dat, jak již zjistili v Německu (Historie statistiky profesní přípravy v SRN) a jak se brzy přesvědčíme i u nás. AK