Zpravodaj 11/2001
Editorial
V současné době se hodně mluví o dovednostech nebo kompetencích, které jsou označovány za klíčové či základní a které jsou považovány za nezbytně nutné pro život ve znalostní nebo informační společnosti; název budoucí společnosti se odvozuje podle toho, zda se klade větší důraz na vědění samotné či na informační a komunikační technologie, které nám k němu dopomohou. V publikaci EURYDICE „ICT@Europe
edu (2001) je výstižné motto: „Svedeni lehkostí s jakou se
shromažďují údaje podceňujeme náklady na přeměnu údajů v informace, informací ve znalosti a znalostí
v moudrost“. B. Harris, 1987).Právě klíčové kompetence by měly pomáhat při této přeměně. V pedagogickém tisku
se objevují různé seznamy klíčových kompetencí, které se někdy vzájemně značně liší. Je však možné říci, že i mezi
klíčovými kompetencemi jsou některé významnější než jiné. Nejzákladnější kompetencí ostatně je používat zdravý rozum,
což slovy seznamů v pedagogické literatuře znamená identifikovat, analyzovat a řešit problémy. Tato kompetence se
uplatní ve všech dalších (podřazených) kompetencích, například v umění učit se, v týmové práci, schopnosti
komunikovat slovem i písmem, používat počítač, vyhledávat informace, domluvit se v cizím jazyce atd.Lidé někdy
podléhají dojmu, že s vývojem společnosti se zvyšuje také inteligence jejích příslušníků. Lidstvo je však na prahu
21. století vybaveno v průměru stejnou mírou inteligence, jako byli lidé v minulých stoletích. Je samozřejmě
vzdělanější, protože přístup ke vzdělávání se zlepšuje (zavedení povinné školní docházky bylo markantním skokem
v tomto vývoji), ale disponuje stejnými rozumovými schopnostmi. Je však zavaleno daleko větším množstvím
informací, než tomu bylo kdykoliv v minulosti, i když jsou to z velké části informace nadbytečné. Poradit si
s touto záplavou, k tomu je právě zapotřebí osvojit si tu zmíněnou základní kompetenci - zdravý rozum.Často
se lidé baví představami, co by lidé z minulosti říkali naší době a zda by se v ní dokázali orientovat. Jak
by si počínal Jan Ámos Komenský ve škole vybavené počítači? Pravděpodobně by potřeboval krátké vysvětlení
o elektřině a jejím využití, jako uživatel počítače by však asi problémy neměl nebo by je s pomocí nápovědy
snadno vyřešil. Možná, že by později poopravil některé manuály, aby jim rozuměli i ti, kdo se z nich skutečně
potřebují poučit. Byl přece didaktik. Pokud by ho něco v naší době překvapilo, tak asi často velmi nízká jazyková
a stylistická úroveň toho, co se s pomocí počítačů píše. Těžko by chápal, že i lidé s vysokoškolským
vzděláním mohou mít potíže s vyjádřením svých myšlenek, neumějí formulovat, argumentovat, vysvětlovat. Kompetence,
které jsou tak pěkně shrnuty v různých seznamech, se ještě neprosadily natolik, aby studentům všech stupňů škol
přešly do krve. Komenský by se asi divil. Protože, jak říkal Jan Werich: „Před několika málo sty lety jen málo lidí
umělo psát. Ale ti, co uměli psát, ti uměli psát, to se dá číst ještě dneska!“
A když už jsme v té minulosti, poznáte, kdo takto předpověděl globalizaci: „Moderní průmysl dává vzniknout světovému trhu. Staré zavedené národní ekonomiky jsou ničeny. Jsou vytlačovány novou výrobou, jejíž produkty jsou spotřebovávány v každém koutě zeměkoule. Na místě starých přání nacházíme přání nová, která k uspokojení vyžadují výrobky ze vzdálených zemí a klimat … Všechny pevné, zamrzlé vztahy jsou smeteny; všechny nově utvářené se stávají přežitými dříve než mohou zkostnatět. Všechno, co je pevné se rozpouští ve vzduchu.“ AK
