Zpravodaj 11/2002
Zpravodaj se věnuje otázkám profesních kvalifikací, jejich transparentnosti, vzájemnému uznávání v jednotlivých zemích Evropské unie a mobilitě pracovních sil. Tu má podporovat proces „zprůhledňování“ kvalifikací a rozšiřování spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Procesu se začalo říkat brugský, po malebném belgickém městečku, kde byl ideově zahájen.Nelehkým úkolem odstranit deficit v kvalifikacích, který v Evropě přetrvává, a podporovat mobilitu pracovníků byla pověřena k tomu účelu vytvořená Task force – doslova: úkolová jednotka, vojensky: bojová jednotka, v civilním prostředí se překládá jako „komise“. To by se však v textu o Evropské unii pletlo s Evropskou komisí, takže jsme ponechali anglický úderně znějící výraz. Task force byla založena v době, kdy Evropské unii předsedalo Švédsko.Evropská komise vydala dokument určený k veřejné diskusi, který se týká vývoje programů EU v oblasti vzdělávání, profesní přípravy a mládeže po roce 2006 (viz rubrika Nové knihy v knihovně). Tou dobou by měla být členem EU i Česká republika. Otázkou přijímání nových členů do EU se zabývalo další ze šetření, zkoumajících názory a postoje občanů EU a vtipně nazývaných Eurobarometr. V jeho rámci se zjišťovalo, co si občané Evropské unie myslí o jejím rozšiřování. Jen 16 % dotazovaných by se chtělo dozvědět něco více o České republice. Možná, že o naší zemi vědí víc než třeba o Turecku, o kterém by chtělo více informací 25 % dotazovaných.Dva články v tomto čísle Zpravodaje pojednávají o Švédsku, respektive o jeho vzdělávacím systému. Jeden z nich je pokračováním seriálu o tendencích ve vývoji školských systémů v zahraničí, který pro své čtenáře letos připravil německý časopis Pädagogik. Další v Německu vydávaný časopis Profil se snažil zjistit, kde jsou kořeny švédského úspěchu v programu mezinárodního hodnocení žáků, známého pod akronymem PISA, ve kterém selhali němečtí žáci. Článek pro Profil napsala švédská středoškolská profesorka. Zmiňuje se v něm také o tom, že vzdělání má ve Švédsku vysokou prestiž. To nepřímo potvrzuje i graf uvádějící, jak se v které zemi vyplácejí investice do vzdělávání. Graf byl zpracován na základě tabulky převzaté z výsledků šetření OECD publikovaných na Internetu. Je to poprvé, kdy se OECD pokusila zkoumat „výnosnost“ investic do vzdělávání, zatím jen u soukromých osob. Stejné zkoumání z hlediska společnosti (státu) jako celku by bylo mnohem obtížnější.
V tomto čísle Zpravodaje končí příloha č. IV/2002, která obsahuje překlad 3. části publikace Cedefop o výzkumu profesní přípravy v Evropě. Byla věnována otázkám profesní přípravy a zaměstnanosti z hlediska podniků. Předposlední kapitola se zabývá rozvojem a měřením lidských zdrojů. Obsahuje poměrně nové termíny, pro které (zatím?) neexistuje český překlad, např. benchmarking nebo balanced scorecards. Uvažuje se v ní o rozdílu mezi rozvojem lidských zdrojů a řízením lidských zdrojů. Někteří odborníci se domnívají, že je to v podstatě totéž. Zájemce, kteří by se chtěli dozvědět více o této problematice, odkazujeme na časopis Moderní řízení, v němž lze nalézt odpovědi i na terminologické problémy, které jsou někdy obtížně řešitelné. Většinou jde o to, zda lze pro cizí výraz najít český ekvivalent nebo ne a pokud ne, jak s cizím slovem zacházet, jak ho psát a skloňovat. Někdy se cizích výrazů používá zbytečně, protože existuje vhodný a výstižný český ekvivalent. Jindy ovšem zvítězí jazykoví puristé, jako tomu bylo v případě kvality versus jakost. (Viz Jak překládat Total quality management a zůstat přitom v normě. Zpravodaj, 1997, č. 10, s. 19-20.) Jakost se dostala do normy, a protože komplexní management jakosti (TQM) se nyní uplatňuje i ve vzdělávání a v rozvoji lidských zdrojů, měli bychom mluvit o jakostním studentovi či pracovníkovi, kteří podávávají jakostní výkony. Ty potom budeme měřit pomocí bechmarkingu nebo balanced scorecards. Budou se o ně zajímat globální hráči (global players). AK
