Zpravodaj 12/1999
Editorial
Svět odborného vzdělávání je v současné době velmi proměnlivý. Stačí nahlédnout do tohoto čísla Zpravodaje. BIBB se reformuje, v Itálii možná vznikne nová agentura pro odborné vzdělávání, dokonce i ve Velké Británii bylo loni zřízeno první pracoviště pro výzkum odborného vzdělávání v zemi. Reformy odborného vzdělávání probíhají v posledních deseti letech také v Litvě. V této souvislosti se musíme zmínit o nástraze, jakou představují anglické názvy Litvy a Lotyšska. Výraz Latvia (Lotyšsko) se totiž pro Litvu jaksi samozřejmě nabízí, alespoň dokud nezjistíte, že je tu ještě Lithuania. Chtělo by to nějakou mnemotechnickou pomůcku. Čtenářům s vizuální pamětí možná pomůže mapka otištěná na straně 4.
Čím složitější, rychlejší a překvapivější je vývoj ve světě práce, tím složitější, vynalézavější a prozíravější musí být metody, kterými jej lze předvídat, a postupy, s jejichž pomocí se změny ve světě práce promítají do vzdělávání, nejlépe s předstihem, ale i včasná reakce na již nastalou skutečnost je dobrá. Navzdory všem zvratům a změnám však kontinuita ve výzkumu trvá, jak dokazuje například článek o profesní analýze. Jeho autor odkazuje na výzkumy prováděné v době 2. světové války a později aplikované v průmyslových podmínkách, při nichž (jak se můžeme dočíst např. v knize Matoušek, O. – Růžička, J. – Hladký, A.: Člověk a práce. Praha, Svoboda 1972.) J. C. Flanagan poprvé použil tzv. techniku kritických událostí. Pomocí této metody se zjišťuje, jakými vlastnostmi se liší lidé podávající nadprůměrné výkony od těch ostatních. V 70. letech zjistil McClelland, že mezi testy IQ a úspěšností v povolání je jen velmi malá pozitivní korelace. Byl přesvědčen, že u úspěšných jedinců je možné identifikovat jiné proměnné a označil je jako “kompetence”. AK
