Zpravodaj 12/2012 (476,38 KB)
Editorial
Polsko stále předsedá Evropské unii, což tentokrát připomíná erb města Bolesławiec, které leží v Dolnoslezském vojvodství na jihozápadě Polska. Od doby Karla IV. do roku 1742 bylo město součástí Českého království. V Ottově slovníku naučném (1891) je uvedeno pod českým názvem: „Boleslav, též Boleslavec (Bunzlau in Schlesien), krajské město v pruském Slezsku, na pravém břehu Bobru a železniční trati lehnicko-sommerfeldské, s 11.514 obyvateli (1885); má vodovod, gymnasium, evangelický seminář učitelský, výtečně zařízený sirotčinec, dvě nemocnice, ústav pro choromyslné, na náměstí železný obelisk ku paměti knížete Kutuzova-Smolenského, jenž tu zemřel r. 1813, slévárny, sklárny, přádelny, umělé zahradnictví, výrobu cihel a prastarý průmysl hrnčířský, zvláště výrobu hliněných trub a hnědého, uvnitř bíle polévaného nádobí na kávu (Bunzlauer Gut). Založeno a pojmenováno bylo r. 1190 od Boleslava I. Dlouhého; r. 1427 spáleno bylo od vojska husitského. R. 1813 zvítězili tu spojenci nad ustupujícími od Katzbachu Francouzi. Boleslav jest rodiště německého básníka M. Opitze.“
Začátkem 20. století, kdy bylo město Bolesławiec ještě v Prusku, byla tu založena keramická dílna, která dosud funguje. Její výrobky si můžete prohlédnout na webových stránkách – viz rubrika Zajímavé internetové adresy. Mohly by být i hezkým vánočním dárkem, takový keramický hrneček potěší všechny smysly: zrak, hmat, sluch (když zacinkáte lžičkou), čich a chuť (když si do něj nalijete něco voňavého a dobrého). To uvádíme proto, že se často před Vánoci mluví o tom, že jsou to dnes svátky konzumu a peněz. Pokud máte také obavy o to, zda nepřikládáte penězům příliš velkou váhu, zamyslete se nad tím, co o nich řekl Somerset Maugham: „Peníze jsou jako šestý smysl, bez něhož nemůžete plně využít zbývajících pět.“ (Money is like a sixth sense without which you cannot make a complete use of the other five.)
V jazykovém koutku se zaměříme na polštinu. Přílohou tohoto čísla je Odborné vzdělávání v Polsku. Podkladová publikace je k dispozici v angličtině a v polštině, a protože je polština blízký slovanský jazyk, ponecháváme některá slova v originále. Hned zkraje jsme zjistili, že polština si umí lépe poradit s překladem anglického termínu dropouts neboli early school leavers, který v češtině musíme opisovat – žáci předčasně opouštějící školu. Polština má termín odsiew, který Polsko-český slovník (Bohumil Vydra, 1967) překládá jako přesetí, přesev; přeneseně selekce, eliminace, což nejsou ekvivalenty, které by se daly použít. Odsev by mohl být srozumitelný, kdyby tohle slovo v češtině existovalo. Mimochodem obrozenecká čeština přebírala slova nejen z ruštiny, ale i z polštiny, například slovo kreslit (kreślić).
V listopadovém čísle je v článku nazvaném Nesoulad v kvalifikacích a kompetencích malý výkladový slovníček, který obsahuje též termíny nadbytečná a nedostatečná kvalifikace. Nedávno jsme se setkali s užitím výrazů překvalifikovanost a podkvalifikovanost, respektive překvalifikovaný a podkvalifikovaný pracovník. Slovo překvalifikace však v tomto smyslu použít nejde, protože by to znamenalo, že se někdo překvalifikoval na jinou práci, a na to již existuje zažitý termín rekvalifikace (angl. retraining; termín requalification neznamená změnu kvalifikace, nýbrž její přezkoušení u regulovaných povolání). Takže asi bude nejlepší, zůstat u původního dvouslovného vyjádření.
V rubrice Co nového v časopisech najdete dokumentační záznamy tří článků ze speciálního čísla časopisu Berufsbildung in Wissenschaft und Praxis, které Spolkový ústav pro vzdělávání (BIBB) každoročně vydává v angličtině. Časopis je k dispozici v knihovně hlavně pro čtenáře, kteří čtou raději anglicky než německy. AK
