Zp1512a.pdf (1,46 MB)
Editorial
Obrázek zimního Amsterdamu připomíná, že od roku 2016 přebírá předsednictví EU Nizozemsko. Ottův slovník naučný (1889) o tomto městě píše: „Amsterdam neb Amsterodam, hlavní, nikoli však sídelní město království Nizozemského, prostírá se po obou stranách řeky Amstel při ústí jejím do Y, chobotu to jezera Zuiderského; dříve měl podobu polokruhu, ale následkem nových staveb neustále více jí pozbývá. Se strany pozemské nečiní město dojmu příznivého a nic nedává velikosti jeho na jevo, za to však velkolepý je pohled s moře, odkudž lze přehlédnouti ohromný oblouk budov městských a čilý ruch na břehu zastíněný namnoze pravým lesem stožárů. Domy zdejší (počtem více než 40.000) zbudovány jsou většinou na jehlách, kteréž skrze vrstvu rašeliny, 12 – 15 m silnou, zaraženy jsou do pevné půdy a následkem toho stavba pod zemí bývá obyčejně mnohem dražší než na povrchu. … Od chobotu Y prostupuje městem polokruhovitě více než 50 průplavů (grachty), kteréž tvoří veliké množství ostrovů spojených na vzájem mosty dílem dřevěnými, dílem kamennými.“
Zajímavé je, že Ottův slovník naučný píše o Nizozemském království, zatímco později v obecné češtině převažovaly termíny Holandsko a holandština. Slovník spisovného jazyka českého (1964) uvádí oba názvy se vzájemnými odkazy. Příruční slovník naučný (ČSAV 1963) pod heslem Holandsko píše „starý název pro Nizozemsko“. Přesto z běžné češtiny výrazy Nizozemsko a nizozemština vymizely a vrátily se až na základě důrazného upozornění nizozemské vlády. Název Nizozemsko-český slovník dosud některé lidi udivuje…
Jazyky jsou tématem tohoto čísla. Na stránce 11 se můžete seznámit s tím, jak se děkuje v jednotlivých jazycích EU. Pamětníci si přitom možná vzpomenou na první řadu televizního seriálu Sanitka. V jednom z dílů odcházel Zdeněk Řehoř (MUDr. Bohouš Novotný) do důchodu a stěžoval si, že za celou dobu jeho působení u rychlé záchranné pomoci mu žádný pacient nepoděkoval, spíš někdy vynadal. Pak se stalo, že vezl těžce zraněného Švéda, který neustále opakoval „tak só miket“. Jiří Bartoška (MUDr. Richard Skalka) mu na to odpověděl, že mu určitě děkoval, protože on znal jednu Švédku, která mu taky takhle často děkovala. Většina televizních diváků si tehdy myslela, že si to Bartoška/Skalka vymyslel, aby svého kolegu potěšil, ale tack så mycket opravdu česky znamená děkuji pěkně.
K prosincovému Zpravodaji již tradičně patří záložka (skutečná nebo virtuální), která má zároveň funkci PF. Je pod ní podepsána „redakce Zpravodaje“. Kromě spolupracovníků, jejichž podpisy nebo šifry vidíte pod články, jsou tu ještě dva „neviditelní“ korektoři. Vladimír Voznička, který ze starého přátelství upravuje editorial, a Jan Klufa, který má na starosti ten zbytek. To je pro mě velká výhoda. Vždycky je dobré, když text před publikováním vidí ještě někdo jiný, než autor. Protože ten přece ví, co napsal, a tak snadno přehlédne chyby. Člověka, který se článkem dříve nezabýval, snadněji napadnou lepší formulace.
K tomu se hodí citát Josepha Conrada (1857-1924): Vnímáme sílu slova. Ten, kdo chce přesvědčit, by neměl spoléhat na správný argument, ale na správné slovo. Síla zvuku je vždycky větší než síla významu … Dejte mi správné slovo a správný přízvuk a pohnu světem.
You perceive the force of a word. He who wants to persuade should put his trust not in the right argument, but in the right word. The power of sound has always been greater than the power of sense...Give me the right word and the right accent and I will move the world.
AK
