Zpravodaj 2/2009Editorial
V lednovém Zpravodaji jsme se zapomněli zmínit o tom, že letos je tomuto časopisu už dvacet let. První cyklostylované ročníky nevypadaly moc zajímavě, a proto obrázek, který můžete vidět v dokumentu pdf, předvádí titulní stranu únorového čísla desátého ročníku. Je to připomínka pamětníkům a názorná ukázka pro novější čtenáře.
Únorové číslo je konečně doplněno přílohou věnovanou odbornému vzdělávání ve Slovinsku. (Ta v lednu ustoupila aktuálnějšímu překladu Bordeauxského komuniké.) Příloha je doplněna slovinsko-českým slovníčkem. Slovinština je jazyk, kterým mluví něco přes dva miliony lidí. V Rakousku tvoří Slovinci druhou největší státem uznanou minoritu (největší rakouskou minoritu představují Maďaři, Češi jsou až na čtvrtém místě). Pro Čechy, kteří mají rádi slovní hříčky, může mít slovinština zvláštní půvab. Některá slova jsou v češtině i slovinštině stejná či podobná, takže se dá jejich význam snadno odvodit: mleko, modrost (moudrost), oblok (oblouk), vnuk, vlada, vlak, žlička (lžička) apod. Ještě zřejmější to je ve slovníku, kde jsou kvůli správné výslovnosti označovány délky čárkou, např. ve slově mléko. Jiná slova sice znějí stejně, mají však odlišný význam: lijak je trychtýř, liják se řekne naliv, zatímco obyčejný déšť je dež. Splav není splav, ale vor. Stanovati znamená bydlet, stanovat se řekne šotoriti. Pojďme však do moderního jazyka. Svetovalni kotiček na spletu znamená poradenský koutek na webu, jak se můžete přesvědčit na stránkách Slovinského střediska vzdělávání dospělých. Računalnik je počítač, počítačový koutek je pak računalniški kotiček. Naštěstí Slovinci neočekávají, že s nimi cizinci budou mluvit slovinsky. Přesto si můžete na cestu do Slovinska vypůjčit slovníček – viz rubrika Nové knihy v knihovně. Pak vám bude jasný i smysl zdánlivě záhadné otázky: „Se pri vas sme kaditi?“
Další pokračování série článků o anticipaci vývoje kvalifikací se soustřeďuje na otázku, jak nedostatek či nadbytek kvalifikací měřit a předvídat do budoucna. Následující článek o prognózách trhu práce v Německu na něj nepřímo navazuje. Prognózy pracovních sil se v něm odvozují především z demografických údajů. V této souvislosti je zajímavé, že baby boom byl v Německu až začátkem 60. let, s vrcholem v roce 1965.
Rubrika Co nového v časopisech je tentokrát netradičně věnována časopisu research*eu. Tenhle časopis nedokumentujeme pro celostátní databázi článků z oblasti výchova – vzdělávání – školství tak, jako ostatní časopisy uváděné v rubrice. Přináší však některé velmi zajímavé zprávy o evropském výzkumu, a proto jsme se rozhodli nalákat další potenciální čtenáře. Časopis má pěknou grafickou úpravu. V tištěné podobě je k dispozici v knihovně (v angličtině, někdy ve francouzštině) a ve virtuální podobě na webových stránkách (též v němčině a ve španělštině).
V rubrice Zajímavé internetové adresy najdete mimo jiné odkaz na nový portál pro informační gramotnost. Portál je určen především vysokým školám, některé informace jsou však zajímavé pro každého duševně pracujícího člověka. V části věnované plagiátorství se například píše o zá-sadách vědecké práce a o citační etice. Právě do této oblasti vnesly informační technologie trochu zmatku a nejasností, které články na portálu pomohou uvést na pravou míru. Tvůrci portálu čekají na zpětnou vazbu od uživatelů, tak by bylo dobré jim ji poskytnout.
AK
