Zp1502a.pdf (911,83 KB)
Editorial
Obrázek kostela je z lotyšského města Rēzekne. V Ottově slovníku naučném (1900) jsme o tomto městě nic nenašli: „Samostatný život vedli Lotyši do století XII.; byli rozdrobeni v řadu drobných kmenů navzájem neodvislých … teprve zrušením nevolnictví r. 1818 a 1819 Lotyšům umožněn počátek samostatného vývoje národního, který ovšem s počátku byl velmi povlovný. Snahy stále se množících vlastenců lotyšských vedly r. 1869 k založení velikého lotyšského spolku v Rize, který se stal východištěm národního obrozování Lotyšů. Dnes Lotyši kurští a livští mají uvědomělé zástupce všech povolání a s úspěchem snaží se nahraditi, v čem u vývoji osvětovém zdrženi byli v dobách minulých. Lotyši jsou vzrůstu obyčejně prostředního a silného, úměrného složení tělesného. Pleť jejich jest bílá, vlasy (někdy lehce kučeravé) většinou rusé, oči šedomodré, tvář oválná, leb vysoká, nos rovný, obyčejně dlouhý, zuby krásné. Většinou žijí rolnictvím; v městech přímořských ode dávna živili se i prodejem soli, stavbou a voděním lodí apod. Rolníci obírají se obyčejně i lnářstvím, sadařstvím a včelařstvím. Význačnými duševními vlastnostmi Lotyšů jsou skromnost, opatrnost a zbožnost. Ve zvycích lidových … a v písních zachovalo se dosti zbytků pohanských.“ (Naše „tři sta let jsme trpěli“ by asi Lotyšům připadalo směšné…)
V česky psaných textech o kompetencích se stále objevují měkké kompetence nebo dovednosti. O nevhodnosti tohoto překladu anglického adjektiva soft, jsme psali již ve Zpravodaji 5/2008. Nyní na podporu předešlého tvrzení uvádíme výčet českých adjektiv, kterými lze podle Velkého anglicko-českého slovníku (1992) slovo soft v různých souvislostech přeložit: měkký, jemný, hebký, mírný, pomalý, pozvolný, něžný, příjemný, smířlivý, klidný, tichý, jemný, tlumený, citlivý, soucitný, dobrácký, ústupný, poddajný, povolný, skromný, nevelký, umírněný, snadný, bezstarostný, slabý, ohebný, poddajný. Je proto lepší zvolit výstižnější výraz sociální kompetence, který se běžně používá např. v němčině a ve francouzštině.
Angličtina a francouzština mají poměrně dost podobných slov, která se někdy liší jen výslovností. (Zlí jazykové dokonce tvrdí, že angličtina je jen špatně vyslovovaná francouzština.) V této souvislosti se omlouvám za tvrzení v editorialu čísla 3/2014, že kešky mají původ ve francouzštině. Je sice pravda, že francouzsky cache [kaš] znamená úkryt nebo skrýš, ale anglicky cache [kæš] znamená také úkryt, hlavně tajný, nebo i mrtvou schránku. Ve výpočetní technice se termín cache používá pro mezipaměť či vyrovnávací paměť. Cache k tomuto účelu byla vynalezena začátkem 60. let.
Pokud se setkáte s adjektivem gramotnostní a nebudete si jisti, zda je správné (kontrola pravopisu ho podtrhává, pokud jí nedomluvíte), tak je. Poslali jsme dotaz do Česky a hezky (viz příloha IV/2014 Stále zajímavé internetové adresy). Odpověděl na něj PhDr. Martin Prošek z Ústavu pro jazyk český AV ČR: „Přídavné jméno gramotnostní je ze slovotvorného hlediska utvořeno zcela systémově, přídavná jména od abstrakt na -ost jsou v češtině hojná, ač jde v převážné většině o odvozeniny od slov domácího původu: vzdělanostní, bezpečnostní, nosnostní, úspěšnostní apod. Významově je rovněž neproblematické, uživatelům češtiny bude jeho význam zřejmý, proto bychom ho neodmítali.“
Poslední článek se zabývá srovnáváním příjmů pracujících v Německu podle dosaženého vzdělání a také podle toho, zda vydělává muž nebo žena – žádná genderová rovnost se tu neprojevuje! To potvrzuje i článek z rubriky Co nového v časopisech s výmluvným názvem Stále dokonalý model? (Naštěstí se mluví o Německu.) AK
