Zp1602a.pdf (1,87 MB)
Editorial
Starý plán nizozemského města Zwolle (čti Zvole) ukazuje malebné a zřejmě i praktické uspořádání ulic a hradeb. Ottův slovník naučný (1908) o městě píše také pochvalně: „Zwollle, hlavní město nizozemské provincie hornoysselské, 17 km od východního břehu Zuiderského moře opodál pravého břehu Ysselu a na průplavě vedoucím k Vechtě, stanice tratí Zutphen–Leuwarden a Utrecht–Kampen, má 31 869 obyvatel (1903). Z 9 kostelů vyniká reformovaný chrám sv. Michala z počátku XV. století s proslulými varhanami, kdežto katolický kostel téhož světce chová náhrobek Tomáše Kempenského, který žil ve zrušeném nyní klášteře Agnetenberku asi 6 km severně od města. Z ostatních staveb je zajímavá gotická brána (Sassenpoort) se 4 věžemi, modernizovaná radnice; dále je tu divadlo, provincionální museum, gymnasium, plavecká škola, slevárny, loděnice a továrny na chemikalie, likéry, oleje, veliká skladiště dříví, jakož i čilý ruch obchodní, zejména trhy na ryby, obilí a máslo. Obchod podporován jest živou paroplavbou, která prostředkuje spojení se všemi městy okolními i porýnskými. Ve středověku Zwolle bylo městem hanzovním.“ Zajímavé je, že v ČR jsou 4 obce, které se jmenují Zvole. Jedna z nich, která leží nedaleko Vraného nad Vltavou, byla v roce 1310 zmiňována jako Swole, v roce 1422 jako Zwole. (Profous, A. – Svoboda, Jan. Místní jména v Čechách, Nakladatelství Československé akademie věd, 1957).
O Nizozemsku v současnosti se můžete dočíst na šesté stránce, kde pochopíte, že název země, jejíž nejvyšší bod dosahuje 322 metrů, je velmi výstižný. Francouzský název je Pays-Bas, doslova přeloženo „země dole“. Názvy Nizozemí nebo dokonce Holandsko jsou nesprávné. Holland bylo ve skutečnosti nejdůležitější hrabství v zemi (dnes provincie Noord Holland a Zuid Holland). Nizozemsko se v průběhu 17. století stalo námořní velmocí a zůstalo jí dodnes. Má také hezkou lodní vlajku. Lodní vlajku měla ovšem i Československá námořní plavba, jak zjistíte v rubrice Zajímavé internetové adresy.
Kolik řečí umíš, tolikrát si člověkem. Podle autora článku na straně 12–13 by děti měly být člověkem nejméně třikrát, a to hned v raném věku. Kdysi jsme ve VÚOŠ měli možnost navštěvovat kurzy němčiny, které vedla lektorka s českým příjmením a velmi dobrou češtinou bez přízvuku. Až když se nás jednou zeptala, jestli se říká jakž takž nebo takž jakž, pochopili jsme, že je původem Němka. Vyprávěla nám, že se s manželem dohodli mluvit na svou dcerku jen česky, aby neměla v hlavě zmatek. Prvních osm měsíců pomáhala s péčí o vnučku německá babička, která se pak vrátila do Německa. Když holčička začala mluvit, opakovala slova, která jí babička říkala. Rodina pak změnila taktiku, maminka mluvila na dcerku německy, táta česky a dítě překládalo. Protože s tím nemělo žádné problémy, začali ji učit ještě anglicky. Kdyby se s nimi redaktoři novin Zeit tenkrát domluvili, mohli podobný článek napsat už dříve, ovšem ne v online vydání.
A na závěr John F. Kennedy: Úkolem vzdělávání je podporování znalostí a šíření pravdy. The goal of education is the advancement of knowledge and the dissemination of truth.
AK
