Zpravodaj 3/2002
Toto číslo je z velké části věnováno informačním a komunikačním technologiím, jejich vlivu na vzdělávání, na trh práce i na každodenní život. Sousloví informační a komunikační technologie se již natolik vžilo, že je v článcích a publikacích nahrazováno zkratkou (např. anglicky: ICT – information and communication technologies; německy, švédsky, norsky, slovinsky: IKT - Informations- und Kommunikationstechnologie, Informations- och kommunikationsteknik, Informasjons- og kommunikasjonsteknologi, Informacijska in komunikacijska tehnologija; francouzsky, španělsky: TIC - Technologies de l’information et de la communication, Tecnologías de la Información y Comunicación). V naší zemi se i v oficiálních dokumentech často vyskytuje nelogická zkratka ICT, pravděpodobně proto, že značná část comunikace se uskutečňuje prostřednictví Českého telecomu.Vymožeností IKT využívají nejvíce mladí lidé, zatímco ti starší mají někdy tendenci jejich význam podceňovat a považovat elektronickou poštu a „esemesky“ za podřadnou náhražku tradiční listovní korespondence. Rychlost a snadnost zasílání e-mailů má však své nesporné přednosti, které lze nejlépe ukázat na příkladu. Před časem jsme pro Zpravodaj zpracovávali článek z anglického časopisu, který se zabýval odborným vzděláváním v Irsku. V článku jsme narazili na termín, který nedával smysl. V časopise byla uvedena e-mailová adresa autorky, a tak jsme jí napsali. Ozvala se vzápětí, že je velmi potěšena tím, že její článek někdo tak podrobně četl, a vysvětlila nesrozumitelný termín (šlo o chybu tisku – spojení dvou řádků, které měly zůstat samostatné). Podobnou zkušenost jsme udělali se spoluautorem publikace, jejíž překlad nyní postupně uveřejňujeme jako přílohu Zpravodaje, Manfredem Tessaringem. Ten nám prostřednictvím elektronické pošty objasnil termín „state dependence“. Nehledě na již zmíněnou rychlost elektronické korespondence, je dost nepravděpodobné, že by lidé reagovali se stejnou vstřícností, kdyby to znamenalo napsat dopis, vytisknout ho, dát do obálky, napsat adresu, nalepit známku a hodit dopis do schránky.Eurobarometr (instituce EU, která se zabývá výzkumem veřejného mínění) provedl v roce 2001 šetření, které mělo přinést odpovědi na otázku, jací jsou mladí Evropané. Do vzorku bylo zařazeno 9760 mladých lidí ve věku od 15 do 26 let ze všech patnácti zemí Evropské unie. Šetření se mimo jiné zabývalo využíváním IKT a ukázalo, že nejrozšířenějším telekomunikačním nástrojem mladých lidí se stal mobilní telefon. Pravidelně ho používá osm z deseti mladých Evropanů (nejvíce Finové – 92 %, nejméně Portugalci – 72 %). Na druhém místě ve využívání telekomunikačních prostředků je počítač. Toho užívá nejméně jednou za týden šest z deseti mladých lidí. K Internetu se pravidelně připojují tři mladí lidé z deseti, stejný podíl mladých lidí využívá e-mail.Téměř současně s termínem IKT se objevil další nový termín – „digitální propast“ (viz článek na straně 4). Tato pomyslná propast odděluje lidi, kteří mají přístup k IKT, od lidí, kteří tento přístup nemají. Rozděluje však také lidi, kteří přístup k IKT mají, na ty, kteří nabízené možnosti využívají, a ty, kteří je nevyužívají.Co je potřeba k tomu, aby člověk mohl těžit z výhod, které mu nabízí Internet? Především dobrý vyhledávač. Ve Zpravodaji 10/2001 jsme psali o třech nových internetových vyhledávačích. Dnes se zaměříme na starý (1998) dobrý Google (http://www.google.com).
Tento vyhledávač je velmi rychlý a výsledky řadí podle míry relevance, takže na jednoznačný dotaz dostanete přímou odpověď. Zadáte-li např. Česká spořitelna, bude první odkaz na hlavní webové stránky této instituce, ne na některou z jejích poboček. Hledáte-li informace o nějaké osobě a zadáte chybně její jméno, třeba Dick Frances, Google se nenechá zmýlit a předloží seznam odkazů týkajících se spisovatele detektivek z dostihového prostředí s poznámkou: „Mysleli jste Dick Francis“. Podobné je to s názvem knihy, u které jste zapomněli autora. Zadáte česky Na západní frontě klid a hned z prvního odkazu poznáte, že to byl Remarque. Google vám sice neodpoví se správnou diakritikou, ale pro orientaci to stačí – odkazované stránky se již zobrazí v původní podobě. Vyhledávače můžete používat i jako pomocníka při překladech. Běžné elektronické slovníky překládají jen jednotlivá slova. Správnost použití nějakého slovního spojení si můžete ověřit vyhledávačem. Lze použít termín enterprise education ve smyslu podnikové vzdělávání? Google vás ujistí, že přinejmenším v Kanadě a v Austrálii ano. Někdy ovšem Google vyhledá, ale nepomůže. Jako při zadání nevysvětlené zkratky uvedené v článku v časopise CEDEFOP INFO. Google zkratku okamžitě vyhledal – v elektronické verzi téhož článku. AK
