Editorial
Tak už je březen, měsíc mžourání. V březnu přichází kdekdo k sobě a mžourá na svět. Citátem z knížky Františka Nepila Já Baryk připomínáme, že dřívější Březen – měsíc knihy se sice před několika lety změnil na Březen – měsíc Internetu, jak jsme však už na tomto místě psali, Internet a knihy si nekonkurují, naopak vzájemně se doplňují. Důkazem je například letos pořádané celostátní hlasování o nejoblíbenější knihu. Zahájil je ministr pro informatiku tím, že po delším uvažování dal svůj hlas Ladovu Kocouru Mikešovi. Podobná akce proběhla loni ve Velké Británii. Zvítězil Tolkienův Pán prstenů, druhá byla kniha Jane Austenové Pýcha a předsudek, Stopařův průvodce galaxií Douglase Adamse skončil na 4. místě. První neanglicky píšící autor byl L. N. Tolstoj a jeho Vojna a mír (20. místo). První knihou českého autora byla Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery (191. místo). Mimochodem, tato kniha je sedmou nejprodávanější knihou v čínském internetovém knihkupectví.
Naše připojení k Evropské unii už se dá počítat na dny. Úřad pro publikace EU (Publications Office) přijal více než 100 pracovníků z kandidátských států, jejichž úkolem bude překládat tzv. acquis communautaire do devíti nových jazyků. Kromě toho bude od 1. května 2004 vycházet Úřední list Evropské unie ve 20 jazycích. (Možná, že se přidají Irové s požadavkem, aby oficiální dokumenty vycházely také v irštině, protože ani maltštinou nemluví moc lidí.)
Takže i pro nás jsou aktuální otázky spojené s Europassem. O nejnovějším vývoji se můžete informovat na čtvrté stránce. Trochu jsme váhali nad pravopisem tohoto slova. Je to podobná složenina jako slovo Eurobarometr, ve kterém jednotlivé země píší „barometr“ podle svých pravidel. Podle tohoto vzoru by se slovo „pas“ mělo psát v češtině s jedním „s“. Avšak vzhledem k tomu, že Europass bude mít jednotné logo, bude se pravděpodobně používat jen v tomto jednotném tvaru.
Jiný jazykový oříšek představují slova, před kterými je umístěno písmenko „e“, jako například v termínu „e-skills“ na čtrnácté straně.
Dva články tohoto čísla se vztahují k výzkumu OECD – PISA, jehož výsledky stále zaměstnávají pedagogy a politiky v mnoha zemích.
První z nich porovnává školní výkony dívek a chlapců ve Francii. Ze srovnání vyplývá, že dívky předčí chlapce v humanitních oborech, více čtou a lépe rozumějí přečtenému textu.
Druhý článek se snaží zjistit, jaké jsou charakteristické rysy školských systémů zemí, které se ve výzkumu PISA umístily na předních příčkách. Němečtí autoři článku, z něhož jsme čerpali, se pak snaží z tohoto srovnávání úspěšných zemí vyvodit závěry, které by se daly uplatnit při reformě německého školského systému.
Na dvanácté stránce se můžete podívat, do jaké míry určuje rodinné zázemí žáků a studentů stupeň vzdělání, kterého dosáhnou. Tomuto problému se budeme věnovat i v některém z příštích čísel Zpravodaje.
O postsekundárním vzdělávání v kanadské provincii Alberta se dočtete na třinácté stránce. V Kanadě má každá z provincií své vlastní zákony týkající se vzdělávání. Nově přijatý zákon má vést k tomu, aby vyšší a vysoké školy v provincii Alberta spojily své síly ve prospěch všech studentů, i těch, kteří nežijí ve (dvou) velkých městech. AK
