Editorial
Letošní světový den knihy připadl v Anglii a Walesu na 2. března. Je to taková „krajová“ zvláštnost, protože v jiných zemích se Světový den knihy a copyrightu slaví 23. dubna (v dubnovém editorialu se dozvíte proč). Národní ústav pro vzdělávání dospělých a další vzdělávání (NIACE – viz příloha) povzbuzoval při této příležitosti britské dospělé k tomu, aby více četli. Pomáhal při tom i Tony Blair.
Pro nás býval měsícem knihy celý březen, který je již několik let zasvěcen Internetu. O nahrazování tištěné knihy elektronickými médii bylo popsáno již mnoho opravdového i virtuálního papíru. Knihám však v nejbližší době zánik nehrozí. Svědčí o tom i název mezinárodní konference, která se bude v dubnu konat ve Štýrském Hradci: Elektronická kniha – nemilovaný zdroj. Je těžké navázat citový vztah k elektronickému nosiči. U tištěné knihy usiluje o čtenářovu náklonnost obálka, grafická úprava, ilustrace atd. Své oblíbené knihy poznáme i podle různých šrámů, které utrpěly, když nás věrně provázely na cestách necestách, večer nám v posteli padaly z unavené ruky nebo dokonce přišly k úhoně, když jsme se snažili nasytit zároveň ducha i tělo. Slabosti pro čtením opotřebované knihy využil nakladatel vzpomínkového vydání pěti dílů Adamsova Stopařova průvodce galaxií. Použil na obálky k nerozeznání věrnou fotokopii obálek předchozího „očteného“ vydání.
Hodně se také píše o tom, že děti, které tráví hodiny u počítače, mají malou slovní zásobu a špatně se vyjadřují. Tomuto tvrzení poněkud odporují výsledky průzkumu nedávno provedeného v Anglii, při kterém se zjistilo, že kvalita slohových prací žáků se při zpracování na počítači ve srovnání s klasickým psaním perem na papír zlepšila. Žáci zřejmě radši opravují či vylepšují text v případě, že není třeba všechno znovu přepisovat.
Elektronické texty jsou výhodné pro překladatele, zvláště odborných textů. Překladatel nemusí střídavě hledět do předlohy a na obrazovku a může si snadno zpětně vyhledat, jak termín v daném kontextu přeložil. To je výhodné ve společenských vědách, kde terminologie není ustálená a v různém kontextu či v různém prostředí je nutné volit různé výrazy. Většinou nelze přiřazovat odborné termíny tak jednoznačně jako v technice, kde se sice francouzský klíč nazývá ve francouzštině anglickým klíčem (clef anglaise), v angličtině opičí klíč (monkey wrench), německy der Franzose, ale stále je to stavitelný klíč k povolování a utahování matic (nebo vražedný nástroj, máme-li se vrátit k oblíbeným knihám). Název jsme pravděpodobně převzali z němčiny, která zná také termín der Engländer pro jednostranný francouzský klíč, neboli anglický klíč, anglicky figurativně alligator wrench.
Dříve jsme přejímali nová slova nejčastěji z němčiny nebo francouzštiny. Dnešní regulovaná povolání se tak nazývala reglementovaná a vzdělávání po absolvování povinné školní docházky bylo jedním slovem označováno za postobligatorní (obligatorní, francouzsky obligatoire, německy obligatorisch). Nyní se začíná objevovat termín „postkompulsorní“ (anglicky compulsory). Vzhledem k tomu, že slovo obligatorní je v češtině již zavedené, bude lepší zůstat u termínu postobligatorní. Ostatně angličtina má také adjektivum obligatory (závazný, povinný), které se však nespojuje se školní docházkou. Adjektivum compulsory (nucený, nedobrovolný, zákonem nařízený) možná lépe vystihuje pocity některých žáků ... AK
