Editorial
Země eurozóny vydají v lednu 2009 pamětní minci při příležitosti desetiletého výročí hospodářské a měnové unie. Její hodnota bude dvě eura. Z pěti soutěžních návrhů byla internetovým hlasováním, kterého se zúčastnilo více než 141 tisíc občanů, vybrána ta, která symbolizuje euro jako poslední etapu obchodních vztahů, sahajících od výměnného obchodu až po hospodářskou a měnovou unii. Jednoduchý motiv, odkazující na dávnou minulost, se zřejmě zalíbil největšímu počtu hlasujících – a na webových stránkách byl též nejlépe čitelný. V minulém čísle Zpravodaje byli na tomto místě čtenáři vyzváni k tomu, aby sdělili, který jazyk kromě své mateřštiny mají natolik rádi, že by si ho mohli adoptovat tak, jak k tomu vyzývá Intelektuální skupina pro mezikulturní dialog v čele s Aminem Maaloufem. Výsledky vykazují žádoucí rozmanitost: nejvíce bodů získaly francouzština a němčina, následovány italštinou a pak hebrejština, irština, japonština, řečtina a švédština. Z toho je vidět, že o náklonnosti k jazyku nemusí vždy rozhodovat rozsah jeho praktické využitelnosti.
V tomto čísle Zpravodaje se většina článků zabývá budoucností vzdělávání a trhu práce. Dva z nich čerpají z publikací Cedefopu, které předpovídají budoucnost na základě předpokládaného demografické poklesu a stárnutí obyvatelstva v Evropě. Článek nazvaný Kvalifikace pro budoucnost se zabývá tím, jaké kvalifikace by měly být na trhu práce žádané v období let 2006 až 2015. Dozvíte se z něj, že bude poptávka po vysoce kvalifikovaných odbornících, to však neznamená, že povolání vyžadující jen nízkou kvalifikaci nezůstanou v tomto období jedním z dobrých zdrojů pracovních příležitostí.
Druhý článek poukazuje na to, že s poklesem počtu mladých lidí ve věku, v němž lidé obvykle absolvují počáteční odborné vzdělávání a přípravu, se bude měnit i struktura odborného vzdělávání, poptávka po učitelích a nároky na školní budovy. Důsledkem menšího počtu žáků v odborném vzdělávání může být i pozdější nedostatek pracovníků na trhu práce. Zároveň je to příležitost ke zkvalitnění odborného vzdělávání a ke zlepšení podmínek ve školách.
Články zabývající se přechodem ze středních škol na vysoké školy pojednávají o situaci ve Spojeném království a v Německu. V Německu se projevuje snaha o lepší propojení odborného a vysokoškolského vzdělávání. Zjišťuje se také zájem mladých lidí o vysokoškolské studium spojené s učňovstvím, jehož výsledkem je dvojí kvalifikace. Informace o možnostech studia na vysokých školách poskytuje potenciálním studentům Vysokoškolský informační systém (HIS), který dlouhodobě shromažďuje a vyhodnocuje statistické údaje o německém vysokém školství. Žáci základních škol, kteří se ještě nerozhodli, jakým směrem se bude ubírat jejich další vzdělávací a profesní dráha, se mohou v Německu nechat otestovat Profesním navigátorem. To je údajně spolehlivý a objektivní způsob, jak zjistit, k čemu se mladý člověk hodí. Výsledky však zatím byly ověřovány jen na malém vzorku mladých lidí. AK
