Zpravodaj 4/2000
Technický pokrok, změny kvalifikačních nároků a další vzdělávání * JobRotation – program podpory
dalšího vzdělávání a zaměstnanosti * Odborné vzdělávání ve Švédsku * Vliv vzdělání na úroveň
produktivity a na její růst * EASE – Education Advanced Search Europe
Zpravodaj 4/2000
Editorial
V tomto čísle Zpravodaje se podrobněji věnujeme jednomu z nejmladších členů Evropské unie – Švédsku.
Odborné vzdělávání prošlo v této severské zemi v 90. letech významnou reformou. Švédsko, jako většina
evropských států, směřuje ke znalostní společnosti. Na této cestě však již v minulosti hodně pokročilo. Dalo by se
říci: Již staří Vikingové … Alespoň někteří z nich ovládali runové písmo a při stavbě lodí se nemohli obejít bez
aplikované matematiky a geometrie. Raději se však posuneme do novější doby a zjistíme, že princip celoživotního
vzdělávání není pro Švédy ničím novým. První lidová vysoká škola (folkhögskola) byla založena v roce 1868.
Byla internátní a v době, kdy bylo Švédsko převážně zemědělským státem, poskytovala další vzdělávání statkářům,
aby se mohli lépe podílet na veřejném životě. Lidové vysoké školy se od té doby velmi rozšířily a existují dodnes. Mají
i některé „vedlejší“ funkce, jak lze soudit z toho, že je kromě obcí a církví provozují například i protialkoholní
spolky.Obecní školské úřady se starají také o imigranty, pro které pořádají bezplatné kurzy švédštiny
– Svenska för invandrare, tedy pro ty, kteří přivandrovali z jiných krajů. Švédština má hodně společného
s němčinou a trochu s angličtinou. Jedno slovo však prý do ní zabloudilo z češtiny. Je to läkare –
lékař. Švédská vůle ke vzdělávání má nepochybně velkou zásluhu na tom, že se tato nedávno ještě zemědělská
země přeměnila v průmyslový stát s několika proslulými podniky. A pokračuje dál. Při letošním celosvětovém měření
Indexu informační společnosti (Information Society Index – ISI) předčilo Švédsko Spojené státy, které až dosud vedly.
ISI posuzuje dostupnost informací a informační technologie a schopnost obyvatel daného státu těchto možností efektivně
využívat. Index se opírá o 23 proměnných od vlastnictví osobních počítačů a elektronického obchodování až po
svobodu tisku a počet studentů v terciárním vzdělávání. Pokud jde o počítačovou infrastrukturu, jsou USA
stále na špici, nemohou se však vyrovnat vysoké úrovni sociální infrastruktury Švédska.Švédové mají velmi
blízko k přírodě, a to nejen v přeneseném slova smyslu. Za necelou hodinu jízdy se dostanou z centra
Stockholmu do divoké krajiny. Jsou zvyklí pohybovat se venku volně a bez omezení, většinou však také vědí, jak se tam
chovat. Švédská agentura pro ochranu životního prostředí sestavila „Deset přikázání“, která je třeba dodržovat, aby
nedošlo ke konfliktu s přírodou, ani s lidmi, kteří v ní žijí a pracují. Ve Švédsku je 23 národních parků a
1400 přírodních rezervací. Dnes již proslulou atrakcí je ledový hotel ve vesnici Jukkasjärvi, která byla založena
v 17. století. V nedávné době jí hrozilo vylidnění, protože v okolí začalo ubývat pracovních příležitostí.
Vesnici zachránil Yngve Berqvist nápadem stavět každým rokem velké iglú, které slouží jako hotel, výstavní síň,
místnost pro promítání diapozitivů, ledový bar a kaple. Nemáte-li rádi zimu a na sever se vám nechce, můžete do iglú
nahlédnout prostřednictvím Internetu http://www.jukkas.se/ AK
