V březnovém Zpravodaji jsme slíbili vysvětlit, proč se Světový den knihy a copyrightu slaví právě 23. dubna. Toto symbolické datum bylo zvoleno proto, že roku 1616 zemřeli toho dne tři významní spisovatelé: Cervantes, Shakespeare a Inca Garcilaso de la Vega. Myšlenka se zrodila v Katalánii, kde se na svátek sv. Jiří tradičně dává za každou prodanou knihu růže. Úspěch Světového dne knihy a copyrightu závisí na zájmu všech zainteresovaných stran: autorů, nakladatelů, učitelů, knihovníků, čtenářů, veřejných a soukromých institucí a dalších. UNESCO se prosazováním oslav v celém světě snaží podporovat čtení, publikování a ochranu duševního vlastnictví.
O publikování v trochu jiném smyslu pojednává krátký článek na straně 12. „Publio ergo sum” je parafrází slavného výroku René Descarta (1596-1650) „Cogito, ergo sum“. Parafráze se objevila v 60. letech, kdy se začalo mluvit o „informační explozi“. Je však stále platná. Publikování vědeckých a odborných článků v časopisech má pro vědecké pracovníky velmi důležitou úlohu. Je to prostředek k potvrzení prvenství při objevech, použití nových metod, postupů práce apod., a také dobrý způsob rozšiřování nových poznatků. Problém je v tom, že náklady na vydávání časopisů neustále rostou, jejich ceny se zvyšují a počet odběratelů klesá. Generální ředitelství pro výzkum (Evropská komise) se snaží najít cestu z tohoto začarovaného kruhu.
Také v tomto čísle Zpravodaje se zabýváme terminologií odborného vzdělávání, to je totiž problematika, kterou za nás nikdo nevyřeší. Na mezinárodním poli se neustále se objevují nové termíny, pro které je třeba najít vhodný český ekvivalent, a zároveň je nutné překládat česká označení do cizích jazyků (hlavně do angličtiny) tak, aby byl jejich význam srozumitelný pro zahraniční odbornou veřejnost. Připravujeme proto česko-anglický slovník odborných výrazů, které většinou nejsou obsaženy v běžných slovnících.
Protesty proti zákonu o smlouvě prvního zaměstnání ve Francii přiměly tamního bývalého ministra školství (1997-2000) k tomu, aby publikoval své názory o příčinách a možném řešení vysoké míry nezaměstnanosti francouzské mládeže. V článku pro Le Monde se zabývá i situací ve vysokoškolském vzdělávání. Této tematice je věnováno také 35. číslo časopisu Vocational training, viz rubrika Co nového v časopisech a s tím souvisící článek na straně 13. Ve všech příspěvcích se projevují obavy z malého počtu studentů, kteří si vybírají přírodovědecké nebo technické obory.
Dva články tohoto čísla informují o situaci v čínském školství. V prvním z nich se dozvíte o čínských žácích, kteří cestou do školy překračují státní hranice, druhý popisuje spolupráci německé firmy s čínskou odbornou školou. V obou případech je zajímavá úloha angličtiny jako „dorozumívacího“ jazyka.
Nepřehlédněte krátkou zprávu (na straně 6) o šetření Eurobarometru, které se zabývalo mobilitou v Evropské unii. Možná vás překvapí, že Česká republika se podle podílu lidí, kteří se domnívají, že měnit zaměstnání vždy po několika letech je prospěšné, umístila na třetím místě. AK
