Letos se slaví již 25 let od založení programu s názvem Evropské hlavní město kultury. Prvním městem s tímto titulem se staly Atény v roce 1985. Nejvíce zemí bylo vybráno v přelomovém roce 2000, kdy jich bylo devět a Praha mezi nimi. Od roku 2011 budou vybírána vždy jen dvě města z různých zemí. Pro letošní rok jsou ještě jmenována tři: Essen, Istanbul a Pécs. Vezmeme je v abecedním pořádku, takže divadlo na obrázku je z Essenu, kde ho v roce 1887 věnoval městu průmyslník Friedrich Grillo, jehož jméno divadlo nese. Ottův slovník naučný (1894) se o divadle výslovně nezmiňuje, popisuje však Essen velmi pochvalně: „Ačkoliv tovární jeho ráz již zdaleka jest znatelný, má přece uvnitř krásné ulice a množství nových budov. Vzrůstá velmi a r. 1890 mělo 78.706 obyv. (45.316 katol., 31.859 evang. a 1190 židů). … Z několika kat. chrámů zvláště jest pozoruhodný dóm (zasv. r. 873) v bohatém slohu gotickém. Dále jsou tu 2 evang. kostely a synagoga, nová radnice a jiné veřejné budovy. Z ústavů vzdělávacích a dobročinných uvádíme gymnasium, real. gymnasium, šk. hornickou, historický a průmysl. spolek, místní odbor porýnského spolku zemědělského, ústav pro hluchoněmé, kat. ústav pro idioty, kat. a evang. nemocnici, sirotčinec, několik dobročinných nadání. … Město s okolím trpělo mnoho za války 30leté, bylo r. 1803 sekularisováno a r. 1815 ponecháno Prusku.“
Krátký článek o úloze televize ve vzdělávání najdete na čtvrté stránce. Projekt EU, který se možnostmi vzdělávání prostřednictvím televize zabývá, koordinuje sdružení ORT France. Možná si ještě vzpomenete, jak jsme ve Zpravodaji č. 10/2005 velebili televizní kurzy francouzštiny s lákavým názvem Pique-nique. V té době je mohli v ČT sledovat diváci, kteří nebyli líni vstát v neděli dříve, než ve všední den vstávají do práce. Kurzy nepocházely z Francie, ale ze Švédska, kde je připravilo Utbildningsradio neboli vzdělávací rozhlas. Shodou okolností do rubriky Znovuobjevené knihy právě přibyla učebnice francouzských reálií s názvem Jak žijí Francouzi (nyní už spíše o tom, jak žili před čtyřiceti lety), kterou vydalo známé nakladatelství Hachette ve spolupráci se Sveriges Radio (Radiodiffusion suédoise), v době, kdy autoři knihy působili jako profesoři ve Francouzském institutu ve Stockholmu.
V editorialu únorového čísla jsme v souvislosti s přechodem na elektronickou verzi Zpravodaje napsali o časopisu European Journal of vocational education (vydává Cedefop), že vychází pouze v elektronické podobě, z ničeho nic se však koncem března objevil papírově. Je to první číslo z roku 2009.
V jazykovém koutku se tentokrát podíváme do Spojených států, kde začali s genderově správným vyjadřováním jako první. V lednovém editorialu jsme psali o tom, jak snadno se může angličtina na rozdíl od češtiny s tímto problémem vyrovnat. Přesto i v Americe mají potíže. Na osmé stránce dole se můžete dočíst, jak jsou tradičně označováni žáci a studenti prvních až čtvrtých ročníků high schools a colleges. Z hlediska genderově správného vyjadřování činí potíže jen označení studentů prvního ročníku Freshman. Jak jsme zjistili z internetových diskusí, má tento termín pro Američany zvláštní význam, který by se změnou na genderově korektní Freshperson nebo Freshwoman vytratil … Český nováček by taky těžko hledal ženský protějšek, protože novačka se používá jako hovorové pojmenování paní Novákové.
AK
