Zpravodaj 5/2001
Editorial
Ve Zpravodaje 11/1998 jsme se podrobně věnovali vzdělávání ve Slovinsku. Od té doby však došlo ve slovinském školství k některým změnám, a proto jsme se rozhodli doplnit a aktualizovat dříve poskytnuté informace. Systém slovinského školství se podobá našemu systému a také některé nově provedené změny mají obdobu u nás. Například prodloužení docházky do základní školy z osmi na devět let (ve Slovinsku však k prodloužení došlo na opačném konci), zavedení vyšších odborných škol, celostátní maturitní zkoušky a podobně.V celém systému slovinského školství se silně projevuje snaha o prostupnost. Téměř v něm neexistují „slepé uličky“, ze kterých se nedá pokračovat ve studiu. V roce 2000 byl zaveden systém certifikace znalostí, dovedností a zkušeností získaných mimo vzdělávací systém, který bude mít velký význam ve vzdělávání dospělých a v celoživotním vzdělávání. V Německu se vlivem vývoje vědy, techniky a organizace práce dostává do „slepé uličky“ dlouhodobě osvědčený a Němci velmi ceněný duální systém. Současný stav mají napravit tak zvané dodatkové kvalifikace, o kterých jsme již ve Zpravodaji informovali a zřejmě i v budoucnu budeme informovat, protože je to v německém odborném vzdělávání téma stále aktuální.Je prokázáno, že psychika má velký vliv na fyzický stav jednotlivce. Bezpečnost a hygiena práce by proto měla zahrnovat i hygienu duševní a nepříjemné duševní stavy (stres, deprese) zažívané na pracovišti by měly být brány velmi vážně, protože mohou mít často horší důsledky než nemoci z povolání ohrožující zdraví fyzické. Jak dokazuje zpráva Mezinárodního úřadu práce, v některých zemích si tuto skutečnost již uvědomují a snaží se o nápravu.Podle zveřejněných průzkumů se obyvatelé Evropy vcelku shodují na tom, že ideální by bylo, kdyby každý Evropan ovládal kromě své mateřštiny ještě další dva jazyky. To je však zatím pouze zbožné přání. Ti, jejichž mateřštinou je angličtina, francouzština či němčina, často postrádají motivaci k dobrému ovládnutí jiného jazyka. U menších národů je motivace naučit se alespoň „dorozumívacímu“ evropskému jazyku, jímž se dnes již nesporně stala angličtina, velmi silná. Hodně však záleží na příležitostech k učení a nejen k tomu školnímu. V naší zemi se nedostatek kvalifikovaných učitelů jazyků projevuje na všech úrovních vzdělávání. Žáci a studenti často nemají možnost slyšet rodilé mluvčí. V této situaci by pomohlo, kdyby Česká televize vysílala více pořadů v původním znění s titulky. Tomuto účelu nemůže sloužit jednou týdně vysílaný film určený „náročným“ divákům. Daleko lepší by byl třeba (detektivní) seriál. Diváci by si časem zvykli na výslovnost stálých hrdinů seriálu, pokročilejší studenti by si ozřejmili různé jazykové styly a dialekty. V některých evropských zemích (například v Belgii a v Dánsku) je to běžná praxe, u nás jsme však zdá se pyšní na skvělý dabing. Dříve nás rozhlas a televize přirozeným způsobem učily také jazyku našich nejbližších sousedů. Dnešní děti již mají s porozuměním slovenštině potíže. Z evropského hlediska je ovšem slovenština cizí jazyk jako každý jiný a jeho znalost se počítá. A bylo by velmi smutné, kdyby se za několik let čeští a slovenští úředníci EU v Bruselu museli bavit mezi sebou anglicky.CEDEFOP, který od roku 1994 sídlí v Soluni, pořádá pro své zaměstnance kurzy řečtiny. Řečtině se u nás dříve učilo na gymnáziích. To ovšem ještě byl dostatek kvalifikovaných učitelů nejen řečtiny. AK
