Zpravodaj 5/2006

Mezinárodní statistiky vzdělávání * Co to je Rada EU a Evropská rada * Profesní bakalaureát ve Francii * Podnikové vzdělávání starších zaměstnanců * Odborné vzdělávání v Brazílii * Život, práce a vzdělávání z pohledu SRN * Situace v odborném vzdělávání v Německu


Zpravodaj 5/2006


Editorial

Evropským městem kultury roku 2006 je řecké město Pátra. Je to město s dlouhou historií a starými památkami, jak se dočtete v rubrice Zajímavé internetové adresy. Přesto jsme pro ilustraci zvolili moderní stavbu – most Rion - Antirion spojující Peloponés s řeckou pevninou. O stavbě mostu se začalo uvažovat koncem 19. století, stavba byla započata koncem 20. století a v roce 2004 byl most u příležitosti letních olympijských her otevřen. Most dlouhý tři kilometry vede přes nejužší místo Korintského zálivu.

Terminologických otázek se dotýkají dva články. Krátký článek vysvětluje rozdíly mezi dvěma evropskými radami: Radou Evropské unie a Evropskou radou. V článku věnovaném statistikám odborného vzdělávání se objevuje větší počet poměrně nových zkratek. U zkratek uvádíme většinou, kvůli úspoře místa, jen český překlad plného znění. V této souvislosti upozorňujeme na Slovníku zkratek a akronym, kde najdete též plné originální znění.

Článek rekapitulující důvody pro vytvoření profesního bakalaureátu (neboli profesní maturity) ve Francii a zkušenosti s jeho dvacetiletým používáním, odhaluje různé zajímavé souvislosti, například devalvaci osvědčení a vysvědčení na nižší úrovni, kterou zavedení profesního bakalaureátu způsobilo.

Již potřetí přinášíme ve Zpravodaji článek o vzdělávání v Brazílii. Není to mnoho uvědomíme-li si, že Brazílie je jen o málo menší než Spojené státy americké a počet obyvatel má zhruba o třetinu nižší. Přesný počet obyvatel Brazílie není znám a odhady se liší až o dvacet miliónů. Velké části tamního území zůstávají neprobádané a lidé, kteří tam žijí, nemají o školském systému v zemi ani ponětí. Proměnlivost Brazílie, charakteristické rysy a rozdílnosti jednotlivých velkých měst a rozlehlost území, kterými nevedou silnice ani železnice, sugestivně popsal John Updike v románu Brazílie (Brazil, 1994), který česky dosud nevyšel. Dánský cestopisec Hakon Mielche navštívil Brazílii krátce po skončení 2. světové války. Jeho cestopis nazvaný Ze Santos do Bahie vyšel v českém překladu již v roce 1948. Po letech válečného půstu se Mielche setkal s „pravou brazilskou kávou“ a tento zážitek popsal ve své knize: … vtáhl jsem do sebe první doušek, zavřel jsem oči a nadobro jsem se vzdal jakéhokoliv uvažování, neboť hrdlem mi klouzal božský nápoj, který políbil každičký chuťový pohárek na jazyku a rozléval se jako prchavá blaženost celým organismem. … Když se ukojí poživačnost prvních dnů, přizná se člověk, že Brazilci mají pravdu. … Ano, jen jeden šálek. V hodinových intervalech. Pak má život cenu a stojí za to, aby se žil.“

Poslední dva články se zabývají současnou situací a hlavně budoucností vzdělávání a světa práce v Německu. V prvním z nich se opět mluví o příliš dlouhé době studia, o které se v minulosti kriticky vyjadřoval i kancléř Kohl. Tehdy bylo absolventům vysokých škol v průměru 27 let, nyní již průměr překročil 28 let. AK