Fotografie ukazuje Istanbulskou univerzitu, protože Istanbul je jedním ze tří letošních Evropských hlavních měst kultury. Náš oblíbený Ottův slovník naučný (1897) uvádí Istambol pouze jako turecký název Cařihradu. Pod heslem Cařihrad (1892) je bližší upřesnění (lat. Con-stantinopolis, tur. Stambul neb Istambul). „Ve Stambulu nalézají se četné medressy, podobné asi našim školám středním, jejichž chovanci slují softy. Vyučování děje se výhradně na základě náboženském. Vyšším potřebám vědeckým mají sloužiti vysoké učení (Dár ul ylm), r. 1846 založené, a 40 knihoven, které převážně v sobě chovají díla arabská, perská a turecká. Zvláštnosti života tureckého projevují se přečetnými bázáry, chány nebo karavánseráji, kavárnami a směsí imánů, chódžův a softů. Počet obyvatelstva stambulského nesnadno jest udati. Úředních zpráv není, konsulární zprávy páčí je na 250.000-450.000, z nichž asi 80.000 Řeků, Židův a Armenů.“
Letos je Národnímu ústavu odborného vzdělávání již 60 let. V roce 1950 zřídilo ministerstvo školství, věd a umění Studijní a informační středisko pro hospodářské nauky odborných škol. „Úkolem střediska je soustavně a včas informovat učitele hospodářských nauk na odborných školách o všech vývojových změnách našeho hospodářství … Středisko je umístěno ve Státním ústavě těsnopisném v Praze, který pro ně bude zatím obstarávat administrativní práce.“ (Věstník ministerstva školství, věd a umění, roč. VI, 1950, s. 287.) Středisko se záhy odstěhovalo do jiných prostor a po třech letech se z něho stal Studijní a informační ústav odborného školství, za pět let pak jen Ústav odborného školství, který se v roce 1962 stal Výzkumným ústavem odborného školství. Zpravodaj začal vycházet až pod hlavičkou VÚOŠ v roce 1990. V rubrice Zajímavé internetové adresy najdete u příležitosti 60 let NÚOV odkaz na monotematické číslo Zpravodaje, které vyšlo v květnu před deseti lety a přineslo retrospektivní pohled na výzkumnou činnost ústavu. Poslední věta z úvodu k monotematickému číslu „Nepochybujeme, že mnohé čtenáře překvapí, kolik záměrů výzkumných úkolů a kolik myšlenek i postřehů obsažených ve zprávách o jejich řešení je aktuálních i dnes.“ stále ještě platí. Z dvanácti kapitol například: Zjišťování požadavků, které má profesní příprava uspokojovat, Pedagogické projektování, Obsah vzdělávání nebo Maturitní zkoušky. Po mnohém stěhování ústav zakotvil v Hostivaři v budově, do které se přistěhoval Státní těsnopisný ústav, takže jsou obě instituce po letech zase spolu!
Myšlenky memoranda o vzdělávání a kvalifikaci učitelů také neztrácejí na aktuálnosti. Uvažuje se v něm o tom, jak zařídit, aby si učitelské povolání vybírali kvalitní lidé, to znamená ti, kteří dokáží být úspěšní v různých profesích. Jak je přimět k tomu, aby si zvolili zrovna učitelské povolání, které už nemá ten status, co mívalo, jeho finanční ohodnocení je průměrné a z někdejších dvou měsíců prázdnin ukrajují různé „doprovodné“ povinnosti. Jak mohou ředitelé škol učitele podporovat a vytvářet podmínky pro jejich další rozvoj?
Jazykový koutek se tentokrát nachází na šesté stránce dole. Autoři publikace Jazyky v akci, která pojednává o práci tlumočníků a překladatelů, si pohráli se stránkováním – stránky od první do šestnácté jsou označeny slovně, každá jiným jazykem. S potěšujícím zjištěním přichází Cedefop (na stejné stránce) – počet cizích jazyků studovaných ve středním odborném vzdělávání se v Evropě zvyšuje. AK
