Zp1205a.pdf (6.99 MB)
Editorial
Obrázek plachetnice pochází z webových stránek výrobní školy v dánském Roskilde. Tato škola má devět odborných zaměření (a v jednom z nich žáci vyrábějí plachetnice, na kterých pak brázdí vlny Baltského moře, přesněji řečeno úžiny Kattegat, i když se možná pouští i dál). Výrobní školy nejsou dánskou specialitou, fungují též v dalších evropských zemích i jinde ve světě a jejich historie sahá do 18. století. (O výrobních školách v Německu je zmínka v článku Podnikové školy v Brémách, strana 12–13, ve kterém se vysvětluje rozdíl mezi výrobními a podnikovými školami.) V Dánsku je jich však nejvíc, některé prameny uvádějí kolem stovky výrobních škol, publikace Cedefopu Vocational education and training in Denmark (2012), jejíž zkrácený překlad bude přílohou některého z příštích čísel Zpravodaje, píše o 78 výrobních školách. Odkazy na stránky o výrobních školách v Roskilde (jsou jen v dánštině, ale i obrázky stojí za to) i jinde najdete v rubrice Zajímavé internetové adresy.
Články v tomto čísle se převážně zabývají vzděláváním znevýhodněných mladých lidí. Nejrozsáhlejší z nich pojednává o neformálním učňovství v Africe. Učení se u mistra je staletími prověřený způsob nabývání znalostí a dovedností. V 15. století to v Českých zemích vypadalo podobně, jako dnes v afrických zemích, s tím rozdílem, že pravidla stanovovaly cechy. „Když učedníka přijali, povinen byl něco k cechu poplatiti a něco mistrovi, který ho živil a leckdy i šatil. Musil platiti aspoň za tu dobu, co stál bez užitku mistrovi. Ale nepanuje po stránce platební v statutech shoda, a nevycítíš pravidlo. Na příklad u koželuhů novoměstských, kdo se chtěl učiti dvě léta, dal dle statutu z r. 1453 libru vosku do cechu, dvě kopy mistrovi; kdo tři léta, dal libru vosku a mistrovi nic. Nápodobně u hrnčířů téhož města Nového r. 1488; za učení do roka kopu mistrovi a do cechu libru vosku, za učení do tří let jen vosk. … Po čase mistr učedníkovi sám něco málo začal platiti, poněvadž již některou práci zastal. Tím počítá se učedník poněkud již mezi dělníky, je robenec, neboť robí. Byl tím platem nějaký groš týdně, ročně kabát. Zajímava jest tou příčinou učednická smlouva, kterou r. 1491 učinil střelec Tomáš v Litomyšli o učedníka Matouše. Zjednán na 4 léta, ročně obdrží od mistra kuši (snad aby si ji prodal), oděv, čtvrté léto pustí mu mistr pondělí k jeho užitku, tak aby ten den dělal sobě, ale svým nákladem, mistr mu však i tento rok musí dáti kuši.“ (Winter, Zikmund. Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a v XV. století. Praha, 1906.)
V jazykovém koutku se zaměříme na problém s překladem německého slova Vielfalt, které Duden : německý výkladový slovník s českými ekvivalenty (1993) překládá jako mnohotvárnost. Termín pedagogika mnohotvárnosti (viz s. 9) se nám zdál trochu podivný, tak jsme zkusili elektronický slovník LEO, který ke slovu Vielfalt přiřadil čtyři anglické ekvivalenty: diversity, multiplicity, plurality a variety. Termín diversity, se vyskytuje v originále dalšího německého článku (překlad na s. 11–12), kde je v sousloví Diversity Management ponechán v angličtině. Toto sousloví jsme sice přeložili jako řízení diverzity, rozhodli jsme se však jinde překládat diverzitu jako rozmanitost, odtud pedagogika rozmanitosti, která je srozumitelnější než pedagogika mnohotvárnosti a zní lépe než pedagogika odlišnosti.
Dánskému předsednictví zbývá už jen něco přes měsíc pro uskutečnění svého programu. Prioritou v oblasti vzdělávání je vytvořit spojení mezi vzděláváním, profesní přípravou a zaměstnaností (viz strana 4). AK
