Editorial
Odborné vzdělávání je spojeno se světem práce do té míry, že úspěšnost každé školy se obvykle poměřuje také uplatněním jejích absolventů na trhu práce. Toto teoreticky správné měřítko se však může při praktickém použití projevit jako nespravedlivé. O uplatnění absolventů totiž nerozhoduje jen vybavení, které jim poskytla škola, a jejich osobní vlastnosti a postoje. Snadnost vstupu absolventů na trh práce z velké části ovlivňují vnější okolnosti, na které mají vyučovací metody či obsah kurikula pramalý vliv. Škola, která vysílá své absolventy do stagnující ekonomiky, nemůže žádný velký úspěch očekávat. Naopak v letech hospodářského vzestupu se uplatní téměř všichni, i ti, kterým škola poskytla vzdělání nekvalitní. Nejde však jen o samotný vstup na trh práce. Důležité je se na něm také udržet. Procesu přechodu ze vzdělávání do světa práce se ve vyspělých zemích věnuje velká pozornost. Dobrý start do značné míry ovlivňuje další kariérní i životní dráhu mladého člověka. Začínat na trhu práce v roli nezaměstnaného není patrně výhodné pro nikoho. Mladí lidé s dobrým sociálním zázemím se však dokáží z této situace dostat bez větší újmy. Horší je to se znevýhodněnými skupinami mládeže, které se pohybují v začarovaném kruhu, ze kterého se bez pomoci z vnějšku nedokáží vymanit.Problémy spojenými s přechodem mladých lidí ze vzdělávání do světa práce se zabývá i 3. kapitola z každoroční zprávy OECD Vyhlídky zaměstnanosti , která má název Začít a umístit se – přechod ze vzdělávání na trh práce. S využitím této kapitoly jsme zpracovali dva články. Jeden z nich najdete tomto čísle Zpravodaje, druhý v některém z příštích čísel. AK
