Problémy vzdělávacího systému Ruské federace (2) * Scénáře a strategie pro odborné vzdělávání (1) * Situace mladých
lidí bez kvalifikace * Požadavky na výuku angličtiny * Reforma odborného vzdělávání v Mexiku * Vzdělávání
dospělých ve Slovinsku
Zpravodaj 6/2001
Editorial
Navzdory různým výchozím podmínkám, odlišným současným možnostem a rozdílné tradici je ideální stav vzdělávání
chápán v různých koutech světa velmi podobně. Měl by
zajistit rovný přístup ke kvalitnímu
vzdělávání všem obyvatelům, zvýšit celkovou úroveň vzdělání ve společnosti, poskytnout všem kvalifikace uplatnitelné na
trhu práce a vzbudit v lidech potřebu dále se vzdělávat v průběhu celého života. V Ruské federaci panují
obavy z toho, že se vzdělávací instituce dostanou pod tlak příliš „tržních“ podmínek, budou v nich studovat
hlavně bohatí, a ti budou také určovat, co a jak se bude učit. Bohatství samo však nedělá lidi moudřejšími ani lepšími,
ani je nevybavuje dobrým vkusem (což velmi názorně dokazuje rozmach „podnikatelského baroka“), a proto by tento vývoj
mohl mít neblahé důsledky.
V Mexiku se v oblasti odborného vzdělávání k finančním
problémům způsobeným špatně fungující daňovou politikou přidružují také problémy s vytvořením jednotného systému
profesních kompetencí, který by byl srozumitelný zaměstnancům i zaměstnavatelům. Informace z průzkumu prováděného
ve Francii a popis systému vzdělávání dospělých ve Slovinsku vyznívají poněkud optimističtěji. Na studium nikdy není
pozdě a ledacos se dá napravit. Těm, kdo získávají zkušenosti raději praktickou prací než ve školní lavici, vychází
vstříc certifikace znalostí a dovedností získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání.Dvanáctibodový plán na
všeobecné zvýšení znalosti angličtiny, který byl přijat v Německu u příležitosti Evropského roku jazyků, je
vzhledem k současnému stavu velmi ambiciózní. Zvládnutí dvou, v případě gymnázia dokonce tří cizích jazyků
před ukončením studia na střední škole se nezdá být dosažitelným cílem v zemi, kde motivace k učení cizím
jazykům dosud nebyla nijak výrazná, protože němčina stále ještě patří ke světovým jazykům a lze se s ní snadno
domluvit. Bez angličtiny to však již nadále nepůjde. Bude patřit k běžnému vybavení každého Evropana stejně jako
„Evropský řidičský průkaz na počítače“, o kterém jsme se zmiňovali na tomto místě v lednovém Zpravodaji. Nyní
můžeme doplnit další podrobnosti. ECDL (European Computer Driving Licence®) je mezinárodně uznávaný certifikát,
dokládající schopnost aktivního zvládnutí základních praktických dovedností pro všestranné a efektivní využívání
současné výpočetní techniky. Tím se myslí znalost významu základních termínů z oblasti informačních technologií,
základní obsluha počítače a spravování souborů, práce s textovým editorem, s tabulkový procesorem, budování a
využívání databází, vytváření počítačových prezentací, ovládání jednodušších grafických programů a orientace
v informačních sítích. Zárukou kvality certifikátu ECDL jsou evropské společnosti pro informatiku sdružené
v Radě evropských profesionálních společností pro informatiku – CEPIS, která sídlí ve Frankfurtu. V současné
době je členy CEPIS třicet zemí. Naši republiku zastupuje Česká společnost pro kybernetiku a informatiku - ČSKI .Také o
scénářích pro vývoj v Evropě v příštích deseti letech jsme se na tomto místě již jednou zmiňovali.
Podrobnější vysvětlení účelu tohoto prorockého počínání najdete v článku na straně 6. Je v něm zmínka
o Římském klubu, který se prognózováním budoucího vývoje zabývá již více než třicet let. Za tu dobu publikoval 28
zpráv a dalších sedm se připravuje. Pro lepší představu uvádíme tři tituly, které nás zaujaly: No limits to learning
(Vzdělávání nemá žádná omezení; 1978), Im Netz: Die hypnotisierte Gessellschaft (V síti: Hypnotizovaná společnost;
1999), Governance in an era of globalisation (Způsob vládnutí v éře globalizace; připravuje se). AK
