Zpravodaj 7-8/2001
Koncem minulého století byla provedena dvě mezinárodní šetření, která měla za úkol zkoumat a porovnávat tzv. funkční gramotnost dospělých lidí. Jednou ze zkoumaných dovedností bylo porozumění čtenému textu. Vybrané osoby si měly přečíst předložený text, který obsahoval určité informace, a potom se zjišťovalo, zda pochopily, co text sděluje, a zda umějí toto sdělení interpretovat. Je-li úkol správně zadán, pak zkoumaná osoba k jeho splnění nepotřebuje znát žádné další (faktografické) informace.V novinách, časopisech a jiných médiích se občas setkáváme se sděleními, u kterých je třeba porozumět čtenému textu v kontextu. Kontext však někdy chybí. Výsledkem je chybná interpretace přečteného. K takovým nedorozuměním dochází i při čtení některých článků o vzdělávání v zahraničí. Tam je nesprávné chápání umocněno tím, že systémy vzdělávání jednotlivých zemí vycházejí do značné míry z tradice, která je pro každou zemi specifická, a tato tradice silně ovlivňuje čtenářův přístup k textu. Například zpráva, že více než 90 procent mladých Švédů studuje na gymnáziu, může vyvolat údiv, pokud čtenář neví, že gymnázium je ve Švédsku jednotný název pro střední školu, ve které lze studovat ve třech všeobecně zaměřených a čtrnácti odborných programech a také se vyučit řemeslu. V Německu se zvyšuje počet úspěšných absolventů gymnázií, kteří jdou do učení v duálním systému. (Jsou prý pak velmi žádáni na trhu práce.) Vše se stane srozumitelnější poté, co čtenář zjistí, že v učebních oborech se žáci připravují také na povolání v bankovnictví, v administrativě, spedici, ve zdravotnictví apod., pro které se u nás připravují studenti v příslušných středních odborných školách, kde získají zároveň i solidní všeobecné vzdělání. Mladí Angličané získávají v dalším vzdělávání (further education) klíčové dovednosti. Při bližším zkoumání se odhalí, že jde hlavně o tři nejklíčovější – umět číst, psát a počítat.Ve Zpravodaji se proto snažíme naznačit i kontext poskytovaných informací, aby nedocházelo k nedorozuměním, na jejichž základě jsou někdy vyvozovány ukvapené a nesprávné závěry.Článek Profesní příprava pro německá svobodná povolání, uveřejněný v tomto čísle, vysvětluje dosti podrobně, proč je v některých oborech výhodné před vstupem do učebního poměru absolvovat gymnázium, a článek o dodatkovém vzdělávání zase objasňuje způsob, jakým se napravují důsledky nedostatečného všeobecného vzdělávání u učňů, kteří gymnáziem neprošli.Spolu s vytvářením znalostní společnosti a s rozvojem využívání elektronických prostředků při vzdělávání a sebevzdělávání (eLearning) se Evropská unie snaží více zasahovat do problémů odborného vzdělávání a vtisknout mu jednotnější „evropský“ ráz. Hlavním důvodem je zvýšení konkurenceschopnosti Evropy jako celku vůči ostatnímu světu.
V současné době se v mnoha evropských zemích projevují snahy zlepšit postavení odborného vzdělávání na (vyšším) sekundárním stupni ve srovnání se všeobecným vzděláváním. V editorialu 18. čísla elektronického časopisu ETV Newsletter (červenec 2001) se píše o čtyřech strategiích, jak zlepšit status a tím i přitažlivost odborného vzdělávání, uplatňovaných v některých zemích. Jsou to:
zvýšení profesní úrovně vzdělávání zavedením specifického kurikula vytvořeného na základě spolupráce mezi zaměstnavateli a vzdělavateli (Rakousko, Španělsko, Maďarsko, Estonsko);vzájemné obohacování na základě spolupráce mezi všemi typy škol, které si však zachovávají svou odlišnost (Finsko, Norsko);zavádění společné struktury kvalifikace, certifikace a uznávání vzdělání, která teoreticky staví odborné a všeobecné vzdělávání na stejný základ (Anglie, Francie);
sjednocení, které slučuje odborné i všeobecné vzdělávání do jednoho systému sekundárního vzdělávání (Skotsko, Švédsko). AK
