Editorial
V oblasti vzdělávání se i v průběhu prázdnin ledacos děje, dokonce i na vysokých místech. Evropská unie má novou komisi, v níž se komisařem pro vzdělávání, profesní přípravu, kulturu a vícejazyčnost stal Ján Figel. Konkrétně bude odpovědný za vzdělávání a profesní přípravu; mládež, sport, občanskou společnost; kulturu; překládání a tlumočení. Oporu by měl nalézt u tří institucí: CEDEFOP, ETF a CdT. Zatímco první dvě zkratky jsou čtenářům Zpravodaje dobře známé, třetí označuje Překladatelské středisko orgánů Evropské unie (Centre de Traduction des organes de l’Union Européenne).
V březnu letošního roku se v Dublinu konala konference, jejíž účastníci uvažovali nad vzájemným vztahem odborného a vysokoškolského vzdělávání z hlediska celoživotního vzdělávání. Na čtvrté stránce se dozvíte, k čemu dospěli.
Ve dvou státech Evropské unie probíhají reformy systému vzdělávání.
V Německu se pozměňuje zákon o odborném vzdělávání tak, aby se odstranily některé slabiny současného systému. Mezi ty nejpalčivější patří nedostatek učebních míst, nedostatečné možnosti postižených získat kvalifikaci a zařadit se dle svých schopností do společnosti, nezaměstnanost mládeže a podobně. Čeho se má reformou zákona dosáhnout, se dočtete na sedmé až deváté stránce. Situací v Německu se zabývají další dva články. První z nich poukazuje na stoupající počty maturantů v Německu na základě statistických dat (strana 10), druhý informuje o šetření, kterým se zjišťovalo profesní začleňování absolventů učebních oborů a jejich setrvávání v povolání, kterému se vyučili (strana 15 – 17).
Druhým reformujícím státem je Spojené království. Začátkem července britská vláda zveřejnila ambiciózní pětiletý strategický plán, který se týká celé oblasti vzdělávání, od předškolních dětí až po vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých. V textu se často opakuje nový termín, na který je kladen velký důraz téměř ve všech kapitolách, a sice „personalizace“. (O individualizaci se v celém více než stostránkovém materiálu mluví jen jednou – ve spojení „nabízet individualizované učební plány a možnosti volby“.) Před zveřejněním tohoto vládního dokumentu se dvě britské instituce nezávisle na sobě zabývaly budoucností odborného vzdělávání a přípravy ve Spojeném království. Články o tom, k čemu dospěly, byly otištěny v novém čísle časopisu Cedefop Info. Všechny tři dokumenty mají mnoho společného, a proto jsme je zařadili za sebou na konec tohoto čísla. K této problematice se ještě vrátíme, protože strategický plán je natolik obsáhlý, že bude lepší probírat některé kapitoly samostatně.
Další evropským státem, který reformuje odborné vzdělávání, je Švýcarsko. V podrobném článku na stránce 11 – 14 se můžete seznámit s tím, jak se ve Švýcarsku uznávají výsledky informálního učení. Mimo jiné se dozvíte, jaký je rozdíl mezi sebeposouzením, sebeoceněním a sebehodnocením.
Významem slov se zabývá též krátký článek o proměnách a posunech při používání slova „dossier“ (strana 14) a článek, který charakterizuje jednotlivé mezinárodní právní nástroje pro uznávání kvalifikací seřazené sestupně podle jejich právní síly (strana 17 – 19). AK
