Zpravodaj 9/2000

Globalizace, global players a odborné vzdělávání * Internacionalizace německého vysokého školství * Reformy vysokoškolského vzdělávání v Evropě od roku 1980 (II.) * Okamžitý program boje proti nezaměstnanosti mládeže * Snahy o novou strukturaci učebních plánů a osnov německých profesních škol * Problémy německé profesní přípravy * Čínské odborné vzdělávání a západní učební metody * Migrace obyvatel – jeden z důsledků globalizace * SEED – program podpory malých podniků * Profesní licenciát * Validace způsobilostí získaných profesní zkušeností * Vzdělávání v kraji Nordland * O decentralizaci řízení profesní přípravy ve Francii * Příprava inženýrů ve Francii


Zpravodaj 9/2000


Editorial

Proč členské státy EU brání svoje systémy vzdělávání? Pravděpodobně i proto, že jejich uspořádání vyplývá z dlouholeté tradice, kterou není radno porušovat. Nejde totiž jen o to, jakým způsobem je vzdělávací systém v dané zemi organizován, ale také o to, jak je vnímán širokou veřejností. Teoretická hodnota určitého dosaženého vzdělání osvědčeného příslušným certifikátem je jedna věc, druhá věc je, jak lidé toto vzdělání vnímají, tedy jakou hodnotu mu skutečně připisují. Lidé mají rádi stabilitu v systémech vzdělávání a nesnadno přijímají změny. Zavedení nového druhu zkoušení nebo systémů hodnocení vyvolá většinou celonárodní diskusi, ne-li přímo pozdvižení. (Viz například v nedávné době zavádění testů pro 7, 11 a 14leté žáky ve Velké Británii.) Konec konců i ti, kteří o podobě vzdělávání v dané zemi rozhodují, jsou produktem tradičního vzdělávacího systému, který se vyvíjel po mnoho let a má své přednosti a možná i nějaké slabiny. Historie ukázala, že příliš radikální změny v této oblasti nebývají úspěšné a přebírání vzorů ze zahraničí je velmi ošidné.Zajímavé je, že přes různost systémů vzdělávání plní vzdělávání ve všech státech Evropské unie celkem uspokojivě své funkce a jeho výsledky je možné celkem bez problémů porovnávat a vzájemně uznávat. A o to právě v současné době jde.Jaké jsou tradice našeho systému vzdělávání? Má ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nějaké přednosti? To jsou složité otázky pro srovnávací pedagogiku, jednu přednost však zde můžeme uvést na základě zkušeností z programu DUOQUAL. Touto předností je střední odborné školství. Právě dlouholetá tradice středních odborných škol přispěla k tomu, že v naší zemi existuje nejen proklamovaná, ale také faktická (lidmi vnímaná) rovnocennost mezi všeobecným a odborným vzděláním. To je něco, oč ve většině ostatních evropských zemí zatím pouze usilují. Přitom pro žáky, kteří mají o vzdělávání větší zájem, má-li jejich studium nějaké konkrétní zaměření, je střední odborná škola optimální. I v tomto typu školy získají kvalitní všeobecné vzdělání. Logické myšlení, schopnost vyhledávat a třídit informace, řešit problémy, komunikovat v mateřském i cizím jazyce a další klíčové kompetence se dají v odborných předmětech rozvíjet stejně dobře jako v předmětech všeobecně vzdělávacích.

Velkou předností našeho systému je, v Evropě ojedinělá, možnost jít po maturitě na střední odborné škole studovat na jakoukoliv vysokou školu. Takže maturant nekončí ve slepé uličce, ale má otevřenou cestu jak na trh práce, tak k dalšímu studiu či k celoživotnímu vzdělávání. AK