Editorial
V září se v evropském odborném vzdělávání udály dvě důležité věci. 8. září přijala Komise sdělení, v němž zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava má kromě ekonomického také důležitý sociální rozměr. Přehlížení sociálního přínosu vzdělávání a odborné přípravy údajně stojí EU ročně miliardy eur. Zanedbávání sociálních problémů vyplývajících z nerovného přístupu ke vzdělávání se může negativně projevit i v budoucnosti. Členské státy by proto měly zesílit snahu o zlepšení účinnosti a spravedlnosti systémů vzdělávání a všem občanům zajistit možnost plně se zapojit do společnosti. Měly by více investovat do předškolního vzdělávání, neměly by žáky příliš brzy specializovat, měly by zvýšit objem investic do vysokoškolského vzdělávání z veřejných a soukromých zdrojů včetně školného v kombinaci s podporou zaměřující se na sociálně znevýhodněné studenty, měly by si vytvořit „kulturu hodnocení“, protože při rozhodování o investičních prioritách musí být seznámeny s tím, co se v jejich systémech vzdělávání a odborné přípravy děje, tzn. vytvořit si statistickou infrastrukturu, která bude schopna shromažďovat příslušné údaje.
5. září Komise přijala návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání (EQF). Návrh by měl být přijat do konce roku 2007. Předpokládá se, že členské státy přizpůsobí EQF své národní systémy kvalifikací (do roku 2009). EQF bude sloužit též k uznávání kvalifikací získaných informálním učením. Že informální učení může mít nečekanou podobu, dosvědčuje příběh Fredericka Mostellera, vynikajícího statistika a zakladatele katedry statistiky na Harvardské univerzitě. Ten si poprvé osvojil znalost zákonů pravděpodobnosti v mládí, kdy pracoval v partě cestářů, kteří když pršelo, hráli poker.
Informační gramotnost je v dnešní době velmi důležitá. Někdy se však zužuje jen na technické otázky práce s počítačem a opomíjejí se možnosti, které informační a komunikační technologie skýtají. Téměř každá významnější instituce chápe, jaký význam pro její image mají webové stránky. Takže si na jejich vytvoření dá záležet. Stále ještě však nejsou všude webové stránky považovány za skutečný informační nástroj. Jak se to pozná? Podle aktuálnosti informací na nich uvedených. Příklad: 7. července v pátek po dvou státních svátcích měli na úřadě nejmenované městské části zavřeno. Na webových stránkách o tom však nebyla ani zmínka. Jinak však nic nezanedbali, cedule s oznámením o tom, že „dnes je zavřeno“ visely na obou dveřích úřadu i ve všech přízemních oknech. (Měly pěknou grafickou úpravu a byly vytištěny na laserové tiskárně.) AK
