Editorial
Obrázek proslulého Atomia připomíná, že „hlavní město“ Evropy je v této polovině roku zároveň hlavním městem předsedající země. V roce 1958 se na toto město upřely zraky celého světa a v české populární písničce se zpívalo: „Brusel, každý tam musel, aby to viděl...“, rozumí se světovou výstavu EXPO 1958. Na výstavě se představil mezinárodní designérský a architektonický styl 50. let, kterému se od té doby u nás říká bruselský. Nejprve byl spíše zavrhován, to se později změnilo a výstava uspořádaná k 50. výročí naší účasti na EXPO 1958 v Městské knihovně v Praze pod názvem Bruselský sen už byla jednoznačně oslavná. Brusel je valonským ostrůvkem ve vlámském moři. Mluví se v něm francouzsky a jeho francouzský název zní Bruxelles (čti Brisel). Hlavním městem Belgie je od roku 1830. Brusel je důležitý dopravní uzel železniční, silniční a letecké dopravy. Funguje také jako vnitrozemský námořní přístav díky říční síti doplněné dopravními kanály.
Víte, v které zemi se mluví amharštinou? Pokud ne, tak odpověď najdete na 6. stránce spolu se zajímavými a možná překvapivými údaji o etiopském školství. Etiopie se od jiných afrických zemí liší tím, že nebyla nikdy kolonií, s výjimkou krátké italské okupace v letech 1936-1941. O tom, jak se na opačném konci afrického kontinentu, v Jižní Africe, vzdělávají učitelé odborných škol, informuje článek uvedený v rubrice Co nového v časopisech. O vzdělávání učitelů pojednává z jiné perspektivy článek na straně 10–11. Tentokrát jde o učitele ze zemí bývalého SSSR, kteří by rádi uplatnili svou kvalifikaci v Německu, kde našli nový domov.
Co mají společného povolání mikrotechnolog, výrobní technolog, mechatronik a operátor strojů a zařízení se dozvíte v článku o výrobně technologických oborech na stránkách 8 až 10. Jsou to nové obory, jejichž vznik si vyžádaly změny ve výrobě, především automatizace a prolínání informačních technologií s výrobními procesy.
V jazykovém koutku se podíváme, odkud se vzalo slovo animátor ve smyslu, v jakém je použito v článku na straně 12. Přišlo k nám pravděpodobně z francouzštiny, kde se animátoři a animátorky (animateurs, animatrices) vyskytovali i mimo oblast kresleného filmu již dříve (viz článek ve Zpravodaji 6/1999). Termín označuje člověka, který místo kreslených obrázků rozpohybovává lidi, ať fyzicky nebo mentálně. Ve Velkém francouzsko-českém slovníku (1974) je u tohoto hesla uvedeno: oživovatel; podněcovatel; (nadšený) pracovník (v kultuře nebo ve sportu); duše, hybná páka (něčeho); konferenciér, komentátor; osoba pověřená organizováním volného času mladých lidí. Francouzsko-český, česko francouzský slovník (2004) je méně poetický: konferenciér; diskžokej; programový referent; iniciativní člověk, duše podniku; moderátor. Z tohoto přehledu je vidět, že v některých případech je použití českého slova animátor přece jen nejvýstižnější.
Německá mezinárodní značka pro odborné vzdělávání je konečně známa. Pro článek na straně 10 jsme čerpali z webových stránek, kterými se značka prezentuje. Bohužel právě v době, kdy anglická verze procházela revizí, takže byla k dispozici jen německá verze, což je dost podstatná vada při představování mezinárodní značky. Časem však možná přibudou i další jazyky a možná dojde i na čínštinu, protože v Číně je německé profesní vzdělávání zvláště oblíbené, jak jsme již několikrát ve Zpravodaji psali.
Pokud stále ještě nevíte, co přesně znamená ECVET, můžete se o tom poučit v brožurce Lépe poznáváme ECVET : otázky a odpovědi – viz rubrika Nové knihy v knihovně. AK
