Zpravodaj 9/2011 (888,44 KB)
Editorial
Varšava, na jejíž erb se díváte, má pohnutou historii. Za 2. světové války bylo město téměř srovnáno se zemí a dnešní „staré“ město je jen zdařilou replikou. Ani předtím to neměla jednoduché, jak uvádí Ottův slovník naučný (1907): „Varšava hl. město kdysi království Polského, dnes sídlo generál. gubernátora povislanských gubernií ruských ... Společensky Varšava dělí se na tři tábory. Nejpočetnější polský, pak židovský a nejslabší ruský. (Dosti značný jest i počet Němců – podle něm. pramenů 15.000.) Ruský nátěr města jest ovšem jen slabý. ... Ústavy vzdělávací: 1. veřejné: universita (následkem bouří teď uzavřená) s četnými sbírkami a observatoří hvězdářskou a meteorol. (místo ruské university zřídili si Poláci jakousi soukromou universitu [vědecké kursy], jež má 1629 posluchačů, z nichž 1105 žen)…
V minulém Zpravodaji jsme probírali slovo competitiveness – soutěživost, konkurenčnost a jeho překlady do různých jazyků. Mezitím jsme náhodně narazili v románu současného francouzského spisovatele Michela Houellebecqa La carte et le territoire, který 13. září vyšel česky pod názvem Mapa a území, na větu: „... elle était bien trop consciente de sa propre beauté, trop objective aussi pour se sentir en situation de compétition ou de concurrence ...“ (…příliš dobře si uvědomovala svou krásu, příliš objektivně si uvědomovala, že jí nehrozí žádná soutěžní nebo konkurenční situace …knihu přeložil Alain Beguivin, vydal Odeon, 2011). Vypadá to, že ve francouzštině zřejmě nejsou slova compétition a concurrence považována za úplná synonyma.
K dalšímu zamyšlení o dvou skoro synonymech nás přivedla publikace Vaše šance jít do práce (viz rubrika Nové knihy v knihovně), kde se píše: „Rozvíjí vědomosti, znalosti a praktické dovednosti“. „Pojem vědomost bývá u nás používán synonymicky s pojmem znalost, k čemuž přispívá i to, že v angličtině jsou oba pojmy vyjadřovány termínem knowledge.“ (Pedagogický slovník, Portál 2009.) Čeština však má různé nuance, o které je angličtina ochuzena. Takže můžeme například říci, že absolvent odborné školy prokázal znalost výrobního procesu, protože si osvojil všechny potřebné vědomosti. Zatímco potřebné vědomosti lze zaměnit za potřebné znalosti, vědomost výrobního procesu nebo vědomost o výrobním procesu zní divně.
V jazykovém koutku ještě zůstaneme, kvůli článku IKT v Evropě (s. 5–8). V Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český jsme si ověřili, že slovo hardware se v češtině skloňuje podle vzoru hrad, bez hardwaru, s hardwarem, překvapilo nás však, že má v češtině i množné číslo: hodně hardwarů a pochopitelně i softwarů. Ve Velkém anglicko-českém slovníku (Fronek, Josef, LEDA 2006) jsme našli slovo hardwarista (hardware specialist). I v jiných jazycích si tyto termíny přizpůsobují. Na konferenci o počítačích prý přijeli dva účastníci z Maďarska a jeden z nich oba představil: „Já jsem Hardwaros a kolega je Softwaros.“
Počítače a elektronická média ovlivňují náš život téměř na každém kroku. Projevuje se to samozřejmě i v knihovnách. Příchod elektronických katalogů změnil katalogizační pravidla, která byla přizpůsobena mezinárodním normám. Elektronické katalogy se také stále vylepšují. Možná jste si již všimli, že při vyhledávání v katalogu knihovny NÚV se nabízí 5 forem výstupu: Základní, MARC21, Citace, UNIMARC, ISBD. Nejbližší tomu, na co jste byli zvyklí před sloučením tří knihoven, je ISBD (International Standard Bibliographic Description). Základní lístek trochu mate tím, že neuvádí podnázvy. Např. hledáte výroční zprávu NÚOV a na základním lístku se objeví jen název: Národní ústav odborného vzdělávání, podnázev: výroční zpráva 2010 už ne. Jak správně citovat, protože normy citací také drží krok s dobou, zjistíte v rubrice Zajímavé internetové adresy. AK
