Zp1309a.pdf (1,29 MB)
Editorial
Obrázek ukazuje vodní hrad v litevském městě Trakai, založený v roce 1321 a rekonstruovaný v roce 2004. Ottův slovník naučný (1906) uvádí Trakai pod (polským) názvem Troki: „Troki (Nové Troki), ruské újezdní město v dřevní Litvě, v gubernii vilenské na poloostrově malebného jezera Trockého (také Galva, Brazola i jinak zvaného), asi 10 km od železniční stanice Landvarova, s 3710 obyvateli, z nichž nejvíce jest židů (přes 800), o něco méně je římských katolíků; pak tu bydlí karaité, pravoslavní a něco muhammedánů. V katolickém kostele založeném Vitoldem znamenitý obraz Bohorodičky. 2 školy, 2 nemocnice. Průmysl i obchod nepatrný.“
V tomto čísle Zpravodaje najdete několik článků, které se zabývají učňovstvím a jeho vlivem na hospodářství země. Ve Spojeném království zkoumali, jaký vliv má vyučení pracovníka na jeho produktivitu i na celkovou produktivitu v zemi. Představy o tom, jak má vypadat dobrá příprava učňů v podniku, předkládá článek převzatý z německého časopisu Berufsbildung. Autorka článku je rozdělila do sedmi úrovní, které mají pro dobré odborné vzdělávání velký význam a kterým odpovídá sedm zásad dobrého vzdělávání uvedených v závěru článku. Specifický problém s přípravou učňů mají podniky v Izraeli. Bezprostředně po vyučení odcházejí muži na tři a ženy na dva roky na vojnu. Po absolvování vojenské služby se často již ke svému původnímu povolání nevrátí, a tím se nevrátí ani investice učebním podnikům. (Pokud jste ještě nikdy neviděli, jak vypadají webové stránky v hebrejštině, klikněte si na odkaz za článkem.) Odborné vzdělávání ztrácí na popularitě v Koreji, kde „akademický kredencialismus“ vede k tomu, že většina žáků a jejich rodičů považuje za nejlepší volbu studium na prestižní univerzitě a je ochotna tomu hodně obětovat – viz hagwons. Nemůžeme se nad tím moc pohoršovat, protože i u nás je často opomíjen fakt, že i člověk bez vysokoškolského diplomu může mít znalosti, dovednosti a kompetence, díky kterým se dobře uplatní v pracovním i společenském životě (a naopak).
Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie zřídilo portál, který má pomáhat při uznávání kvalifikací přistěhovalců z jiných zemí EU i z tzv. třetích zemí do Německa. Myšlenka to není špatná, pokud se však všude učební dokumenty mění tak často, jako u nás, nebo si je jednotlivé školy vytvářejí samy, nedoberou se ideálního stavu nikdy. Zajímavé je, že v článku z časopisu, který vydává Spolkový ústav pro vzdělávání (BIBB), není ani zmínka o Europassu a jeho využívání pro přistěhovalce ze zemí EU. (ČR v portálu zatím zastupuje jen pokrývač a obchodník – zejména pokrývač vyučený po roce 2007 by se v Německu neměl setkat s žádnými problémy.)
V Pedagogické knihovně Jana Amose Komenského byla zahájena výstava nazvaná Cyrill mudřec a Method mnich. Výstava je umístěna v chodbách v prvním i druhém patře budovy knihovny (Mikulandská 5, Praha 1, vstup volný) a seznamuje s působením věrozvěstů v českých zemích a s hlaholicí na příkladech textů z různých učebnic, i s jednotlivými písmeny. Některé ukázky jsou opravdovým grafickým výtvarným dílem, které stojí za to vidět. Stejně se však asi nakonec shodneme na tom, že přechod k latince byl přece jen lepší variantou a zjednodušil spojení se západní Evropou. AK
