Francie stále ještě předsedá Evropské unii. Cedefop vždy vydává zprávu o odborném vzdělávání v předsedající zemi, kterou pak zpracováváme jako přílohu Zpravodaje. Zpráva o vzdělávání ve Francii byla publikována již minulý měsíc, její překlad však zabere delší čas, a proto zatím uvádíme jen motto francouzské zprávy, které bylo vybráno z projevu prezidenta Nicolase Sarkozyho v Melunu v květnu letošního roku: „Vzdělávat nezaměstnané lidi tak, aby mohli začít znovu, převádět lidi na jinou práci v oblastech, v nichž má zaměstnanost neblahou perspektivu, bojovat proti negramotnosti v podnicích, podporovat profesní přípravu starších lidí – je to politika zaměstnanosti nebo profesní přípravy? Kdo to může říci přesně? Jsem si však jist, že efektivní systém profesní přípravy je klíčem k vytvoření početných a kvalitních pracovních příležitostí.“
V době francouzského předsednictví proběhla událost, která má pro Francii a francouzštinu velký význam. V Kanadském Québecu se konala 12. vrcholná schůzka Frankofonie, mezinárodní organizace, jež sdružuje státy na základě sdílení jazyka (francouzštiny) a společných hodnot. Letošní summit se zabýval čtyřmi tématy: demokracií a vládou práva, hospodářským řízením, životním prostředím a francouzským jazykem. Bližší informace o Frankofonii, v níž má Česká republika od září 1999 status pozorovatele, najdete ve Zpravodajích 6/2005 a 6/1999.
Francii je věnován článek o výuce cizích jazyků. Angličtina je mezi cizími jazyky, kterým se učí mladí Francouzi, zatím na prvním místě. Podle známého škodolibého tvrzení, že „angličtina je jen špatně vyslovovaná francouzština“, by zvládnutí angličtiny nemělo být pro francouzské školáky velkým problémem. Anglosasové, kteří se chtějí naučit francouzsky, jsou ve složitější situaci, protože se musejí vypořádat s různými gramatickými jevy, jež se v angličtině již nevyskytují. Anglický spisovatel Peter Mayle, autor bestselleru Rok v Provenci, žije v Provenci už mnoho let. Když ho pracovní povinnosti přivedly na rok do New Yorku, liboval si, že může jít nakupovat, aniž by musel vzpomínat, jakého rodu jsou jednotlivé druhy ovoce a zeleniny. V angličtině jsou ženského roku jen ženy a dívky, pojmenované samice, lodě a země, k nimž má mluvčí citový vztah. Francouzština zase nemá střední rod, to však studium moc nezjednodušuje. V článku na straně sedm se dočtete o tom, jaké jazyky si vybírají ke studiu dnešní mladí Francouzi kromě angličtiny, jejíž znalost je již v dnešním světě považována za samozřejmost. Za příklad jsou dávány skandinávské země, jmenovitě Švédsko, kde je prý angličtina běžným dorozumívacím jazykem, kterým Švédové někdy mluví i mezi sebou. To potvrzuje i zpráva švédské Rady pro globalizaci, ve které se píše, že rovný přístup ke vzdělávání ve švédském systému vede k tomu, že i lidé s nižším vzděláním mluví docela slušně anglicky.
Švédsko převezme evropské předsednictví v polovině příštího roku od nás, jako poslední stát tria zahájeného Francií (viz též Zpravodaj 7-8/2008). Rada pro globalizaci se proto zabývá otázkami současného světa a zaměřuje se hlavně na vzdělávání, protože pracuje jako orgán ministerstva školství. Ze zprávy vysvítá, že svou Radu pro globalizaci má také Dánsko. Zpráva se snaží vyjmenovávat kladné i záporné stránky švédského systému školství, vědy a hospodářství jako celku. Při čtení zprávy zjistíte, že švédské starosti jsou těm našim dost podobné.
Prognózami budoucího vývoje kvalifikací se zabývají všechny evropské země, i když k tomu používají různé metody. Výsledky dosavadního snažení shrnul Cedefop v pracovním materiálu, z něhož budeme postupně ve Zpravodaji uveřejňovat vybrané části. AK
