Zpravodaj - příloha II/1999
Evropské trendy ve vývoji povolání a kvalifikací. I. díl. Burkart Sellin, projektový koordinátor CIRETOQ Překlad vybraných částí pracovní verze publikace vydané v roce 1999 v Soluni.
Zpravodaj - příloha II/1999
Je často obtížné postihnout jasné trendy ve vývoji povolání a kvalifikací. Rozporná povaha některých komentářů, se kterou se čtenář setká, vyplývá ze složitosti a “nepředvídatelnosti” některých důležitých indikátorů. Jiné indikátory však mohou být prezentovány s větším stupněm jistoty, protože je potvrzují mnohé studie.Povolání a kvalifikace jsou “sociální konstrukty”, tzn., že jsou závislé na obecných rámcových podmínkách, na kontextu, v němž byly vytvořeny, na historických podmínkách a na rovnováze sociálně politických sil. Způsob jejich definice a interpretace lze tedy ovlivňovat a utvářet. To platí zejména v době velkých a radikálních změn, jak se v současnosti ukazuje zejména na zrychleném rozšiřování nových informačních a komunikačních technologií, na zevšeobecňování možností jejich používání a na globalizaci a internacionalizaci hospodářství a společnosti.Bez odkazů na tyto rámcové podmínky je vzdělávání a další vzdělávání nemyslitelné. Musí se potýkat se stále rychleji se měnícími úkoly a společenskými trendy obecně. Přitom povolání a kvalifikace nejsou určovány ani tak technickými, nebo ekonomickými faktory, ale samotnými lidmi. Proto je za daných podmínek možné jen omezené řízení a prakticky žádné plánování nabídky a poptávky po určitých povoláních a kvalifikacích. Všichni rozhodující činitelé a účastníci, zaměstnanci a zaměstnavatelé, rodiče a studenti potřebují konkrétní údaje o předvídatelných trendech a vývoji.Současný stav výzkumu, vědomostí a zkušeností ve společnosti pomáhá zainteresovaným činitelům při rozhodování. Lidé však mají často oprávněné obavy týkající se problémů rovných příležitostí, vyrovnání ekonomických a sociálních podmínek, které zabezpečí živobytí pro ně a pro budoucí generace, konkurenceschopnosti regionů a průmyslových středisek, zajištění sociálně a ekologicky uvědomělého zacházení s lidskými a přírodními zdroji atd. V tomto kontextu je připisován velký význam spoluúčasti všech, jichž se to týká – tzn. skutečných nebo potenciálních účastníků odborné přípravy a další odborné přípravy – na odpovídajících rozhodnutích o vývoji opatření pro odbornou přípravu ve školách a v podnicích.Získávání kvalifikací a zajištění zaměstnatelnosti již nadále není důležité jen pro mladé lidi. Stává se významným pro všechny části populace, tedy i pro starší lidi. Na to byly až dosud systémy vzdělávání a přípravy zjevně relativně nepřipraveny. V tomto kontextu vyvstává několik otázek, na které zatím neexistují konkrétní a fundované odpovědi. Jak mohou být vytvořena nová spojení mezi zaměstnáním a vzděláváním? Nalézají sociální partneři a legislativci správné odpovědi, které jim umožní zdůvodnit zvýšený význam vzdělávání v průběhu celého pracovního života? Jsou opatření ve školách, vysokoškolských institucích a podnicích adekvátní a jsou také adekvátně utvářena? A jak se vztahují k současným pracovním podmínkám a k organizaci práce? Pokud by byly mzdy a platy úžeji spojeny se získáváním formálních a neformálních kvalifikací, stimulovalo by to pracovníky s nízkou kvalifikací k tomu, aby se angažovali v dalším vzdělávání a drželi krok s vývojem?
