Švédští výzkumní pracovníci provedli šetření o vzájemném působení mezi vzděláváním, prací a učením. Zkoumali též vztahy mezi nadbytečným vzděláním a nedostatečným učením, tzn. jevy, které jsou obvykle probírány odděleně. Nadbytečné vzdělání a koncept nedostatečné kvalifikace (či nedostatečného vzdělání) a inflace kvalifikací je záležitostí ekonomů a sociologů, termín nedostatečné učení má didaktický a kognitivní záběr a neurofyziologickou konotaci s kořeny v dějinách psychologie. Koncept nadbytečného vzdělání zdůrazňuje nesoulad úrovní vzdělání zaměstnanců a požadavků na kvalifikace v určitém segmentu trhu práce, nebo nesoulad na individuální úrovni ve specifickém pracovním kontextu. Dokonalý soulad mezi nabídkou pracovních sil a požadavky na kvalifikace je pravděpodobně neuskutečnitelným snem.
Příloha obsahuje překlad článku švédských autorů, který byl uveřejněn v časopise Vocational training, jež vydává Cedefop. Název článku napovídá, že se článek zabývá nesouladem mezi nabídkou vzdělání a poptávkou po něm na trhu práce. Autoři se však dosti podrobně věnují i genderovým otázkám, které v současné době získávají na významu (viz rubriku Nové knihy v knihovně na straně 15), a proto je užitečné se s nimi blíže seznámit.
Nadbytečné vzdělání se stává problémem v různých zemích světa, i tam, kde dříve měli spíše opačné problémy. Podle výsledků šetření nedávno provedeného v Mexiku, publikovaných v mexickém listě El Universal, muselo 40 % odborníků v letech 1991-2000 přijmout práci, která neodpovídala jejich kvalifikaci. Přibližně 750 000 absolventů vysokých škol má zaměstnání, při kterém nemohou uplatnit dosažené vzdělání (telefonní operátor, řidič, barman apod.). Odhaduje se, že v roce 2006 bude v Mexiku nadbytečných 131 000 úředníků, 100 000 účetních, 92 000 počítačových techniků, 92 000 učitelů základních škol a 87 000 právníků.
