V 90. letech se většina západních zemí snažila podporovat výsledky učení, které byly vyzvedávány jako obecně důležité v rozličných pracovních situacích a v životě vůbec. Mezi příklady tohoto trendu lze zařadit: základní/obecné/ klíčové dovednosti (Core/Generic/Key Skills) ve Velké Británii, nezbytné dovednosti (Necessary Skills) v USA a klíčové kompetence (Key Competences) v Austrálii. Seznamy těchto dovedností obvykle zahrnují v různém klasifikačním členění a označení takové oblasti projevů schopností (capacities), jako jsou komunikace, matematika, řešení problémů, používání technologie, zvládání práce s informacemi, práce v týmu atd. Například nezbytné dovednosti v USA tyto druhy schopností seskupují a člení na „základ“ („Foundation“) a „pracovní kompetence“ („Working Competences“).
Základ tvoří:
základní dovednosti – basic skills (čtení, psaní, aritmetika a matematika, mluvení a poslouchání);
dovednosti myšlení – thinking skills (schopnost učit se, přemýšlet, myslet tvůrčím způsobem, rozhodovat se a řešit problémy);
osobní kvality – personal qualities (individuální odpovědnost, sebeúcta a sebeřízení, sociabilita a integrita).
Kompetence používané na pracovišti (Workplace Competences) jsou:
schopnost produktivně využívat zdroje;
informační dovednosti;
systémy a technologie.
