Používání angličtiny ve vzdělávání a školství má některá úskalí, se kterými se v technických oborech nesetkáme. Systémy vzdělávání v jednotlivých zemích mají různý vývoj, tradice a uspořádání. Školská terminologie používaná v jednom jazyce nemůže být mechanicky převedena do jazyka jiné země, jejíž školství prošlo jiným vývojem a má odlišnou organizaci.
Nutnou pomůckou pro základní orientaci ve školských systémech je mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání známá pod zkratkou ISCED. Norma rozlišuje sedm úrovní vzdělávání či vzdělávacích institucí, od ISCED 0 po ISCED 6. Jednotlivé úrovně jsou ještě dále členěny pomocí písmen, např. u (vyššího) sekundárního vzdělávání je to ISCED 3A, 3B, 3C.
O slovníku, v němž by každé anglické slovo mělo svůj český ekvivalent, který by se hodil do každého kontextu, si můžeme nechat jen zdát. Navíc ani angličtina není jen jedna, jak se lze snadno přesvědčit při nastavování kontroly pravopisu nebo s větší námahou při čtení článků v časopisech (třeba v Journal of Vocational Education and Training), v nichž se projevují rozdíly mezi britskou, americkou, kanadskou a australskou angličtinou. Pak je tu ještě evropsko-unijní angličtina a angličtina mezinárodních organizací, např. UNESCO, ve kterých byla dříve užívanější francouzština, jejíž vliv tamní angličtinu trochu poznamenal.
První problém nastává již se slovem education. To může podle kontextu znamenat: výchovu, vzdělávání (proces) nebo vzdělání (výsledek), školství i pedagogiku. (Výraz field of education si však rodilý mluvčí přeloží jako obor pedagogiky nikoli obor vzdělání, jak to chápeme my.) Kromě toho jsou tu ještě termíny schooling, označující (školní) vzdělávání; training, který lze do češtiny podle kontextu přeložit jako vzdělávání, odborné vzdělávání, odbornou přípravu, profesní přípravu, výcvik, školení a samozřejmě také trénink; teaching je česky vyučování, výuka, učení; learning je česky učení či učení se, vzdělávání a sebevzdělávání. Slovo learning je v některých souvislostech vhodnější překládat slovem vzdělávání, třeba ve spojení celoživotní vzdělávání, ve smyslu uvědomělé, záměrné činnosti. Učení totiž podle psychologů probíhá neustále, aniž by se o to člověk snažil, takže podporovat celoživotní učení není třeba.
Zásadní odlišnost evropských školských systémů se poté, co bylo vysokoškolské vzdělávání rozděleno na bakalářský a magisterský stupeň i v zemích, kde tomu tak dříve nebylo (např. u nás), týká základního vzdělávání. Do vstupu Dánska do EU v roce 1973 bylo ve všech zemích tehdejšího Evropského společenství (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko) základní vzdělávání rozděleno na dvě části: primární vzdělávání (primary education – ISCED 1) a nižší sekundární vzdělávání (lower secondary education – ISCED 2). S příchodem Dánska se začal používat termín jednotná struktura (single structure) pro základní vzdělávání, které probíhá v jedné škole, neboli není institucionálně rozděleno. Vzhledem k tomu, že na mezinárodní úrovni, např. při srovnávání výkonů žáků základních škol, se rozlišuje mezi primárním a nižším sekundárním vzděláváním, je třeba vědět, co tyto termíny znamenají. Nedostatečná znalost problematiky vede k chybným překladům, např. lower secondary education je překládáno jako střední vzdělání neukončené maturitou. Vzdělávání, které následuje po nižším sekundárním vzdělávání, nebo po jednotné struktuře, se nazývá vyšší sekundární vzdělávání (upper secondary education – ISCED 3) nezávisle na tom, kolik let trvá a zda je ukončeno maturitní zkouškou.
Termín higher education znamená vysokoškolské vzdělávání. Higher je sice doslova vyšší, to však v tomto sousloví neplatí. Důkazem toho jsou např. překlady publikací Eurydice, v nichž německým ekvivalentem k higher education je Hochschulwesen a francouzským l’enseignement supérieur. Vysokoškolské vzdělávání je v popisech vzdělávacích systémů Eurybase zařazeno do terciárního vzdělávání (ISCED 5 a 6). V popisu našeho vzdělávacího systému jsou do terciárního vzdělávání začleněny též vyšší odborné školy (ISCED 5B). První překlad jejich názvu do angličtiny – higher professional schools nebyl šťastný, protože higher znamená (jak je výše uvedeno) vysokoškolský a adjektivum professional se většinou používá ve vztahu k vysoce kvalifikovaným povoláním (lékař, právník…), která vyžadují delší dobu studia. Vzhledem k tomu, že vyšší odborné školy navazují na střední odborné školy (secondary technical schools), není důvod překládat adjektivum odborný jiným způsobem. A úroveň lze srozumitelně vyjádřit termínem tertiary.
Názvy vyučovacích předmětů (Civics, Applied Mathematics) a studijních oborů (Fine Arts, Gerontology) se v angličtině píší s velkými začátečními písmeny. Ve slovníčku jsou pro zjednodušení uvedeny s malými písmeny, při psaní anglických textů je však třeba toto pravidlo zachovávat.
Další zvláštností je slovo program. Pravopis tohoto slova se v americké a britské angličtině liší, a navíc se řídí kontextem. Počítačový program je v britské angličtině computer program, v americké computer programme. Vzdělávací program je v britské angličtině educational programme a v americké angličtině educational program. Ve slovníčku dáváme přednost britskému pravopisu.
Zatímco základní vzdělávání se překládá jako basic education (viz např. ISCED 1997), zní basic school jako základní škola pejorativně. Proto doporučujeme používat výraz elementary school, popř. s doplněním 1st – 5th class nebo 6th – 9th class.
Slovníček je rozdělen na část anglicko-českou a česko-anglickou. Některé termíny jsou ve slovníčku uvedeny jen jednou. V anglicko-české části jsou u méně běžných (cizích) slov připojeny vysvětlivky. Kvůli úspoře místa slovník nezahrnuje zkratky.
Doufáme, že slovníček pro vás bude užitečnou pomůckou při čtení a překládání odborné literatury (oběma směry).
Průběžně aktualizovaná verze slovníku bude na webu NÚOV v podobě dvou samostatných publikací: Anglicko-český slovník odborného vzdělávání a Česko-anglický slovník odborného vzdělávání.
