P-KAP

Mnohé střední školy jsou díky svému materiálnímu vybavení i personálnímu zázemí učitelů odborného vyučování a odborného výcviku autorizovanými osobami pro ověřování profesních kvalifikací* a jsou zároveň schopny zájemce, např. v rámci rekvalifikačních kurzů, k profesním zkouškám připravit. Další vzdělávání je v rámci doplňkových činností pro školu možností vedlejších příjmů, jež často pomáhají financovat zajímavé aktivity pro žáky v počátečním vzdělávání. V neposlední řadě je to i příležitost přivýdělku pro samotné pedagogy.

V době, kdy je naprosto zřejmé, že doplňovat si nebo měnit kvalifikaci bude v průběhu života naprosto nezbytné, se postupně musí všechny střední i vyšší odborné školy začít připravovat na to, že se stanou centry celoživotního učení. Ty, které se zapojily do krajského akčního plánování, přitom mohou počítat s podporou týmu projektu P-KAP (Podpora krajského akčního plánování).

Nové trendy v dalším profesním vzdělávání

• Firmy investují do svých zaměstnanců

Nedostatek pracovních sil v řadě oborů vede zaměstnavatele k tomu, že investují do kvalifikace a rekvalifikace nových zaměstnanců i do udržení těch stávajících. Umožňují např. těm, kteří se na určité pozici úspěšně zapracovali i bez příslušného výučního listu či maturitního vysvědčení, doplnit si chybějící kvalifikační osvědčení, jež bývá i stupínkem ke zvýšení platu. Perspektivním zaměstnancům firmy umožňují různé rozvíjející vzdělávání kurzy.

• Školy realizují firemní školení a vzdělávání „na míru“

Řada středních škol poskytuje v rámci své odbornosti i profesní školení pro firmy, často ve spolupráci s nimi „ušité přímo na míru“.

Např. VOŠ potravinářská a SPŠ mlékárenská v Kroměříži má vlastní školní poloprovoz na výrobu sýrů, stroje na balení potravin, které odpovídá hygienickým normám a moderně vybavené laboratoře analytické chemie, instrumentální techniky a mikrobiologie. Kromě kvalifikačního vzdělávání v oborech Mlékař a Sýrař pořádá i certifikované firemní vzdělávání nebo semináře senzorického hodnocení potravin. Ředitel Ing. Milan Zeman vysvětluje: „Těch se v rámci povinného profesního vzdělávání účastní například pracovníci mlékáren, pekáren, laboratoří a další pracovníci, kteří mají povinnost pravidelně obnovovat chuťovou a vůňovou paměť, schopnost rozlišovat barevné tóny i rozdíly textury potravin.“

Zároveň roste zájem jednotlivců o další vzdělávání:

• Nová skupina zájemců: mladí neúspěšní maturanti

„Vzhledem ke změnám, které přinesly státní maturity a co přinese povinná maturita z matematiky, lze předpokládat, že zájem o další vzdělávání prostřednictvím profesních kvalifikací bude na vzestupu,“ soudí ředitel Střední školy obchodní a služeb SČMDS Žďár nad Sázavou Mgr. Zdeněk Musil.

„Letos jsme například realizovali kurzy pro neúspěšné maturantky v oboru Kosmetička a umožnili jim dosáhnout na certifikaci v odbornosti. To jim zajistí zařazení na pracovní trh v oboru, ve kterém se vzdělávaly,“ dodává.

„Někdy žák odejde ze školy po roce nebo po dvou,“ doplňuje PaedDr. Ivana Nechvátalová, vedoucí odd. vzdělávání dospělých, projektů a grantů Akademie řemesel Praha – Střední školy technické. „Stačí, že nějaký čas nechodí do školy, nedoplní si učivo, propadá… Zpočátku mu to nevadí, protože se někde ´chytne´ jako brigádník. Jenže za pár let dostane rozum, založí rodinu – a najednou si spočítá, že jako vyučený zedník by dostal úplně jinou výplatu než jako přidavač se základním vzděláním.  Díky rekvalifikacím se tito lidé vracejí do vzdělávání.“ V jednom školním roce projde rekvalifikačními kurzy AŘ Praha-Sšt stovka lidí. Nechvátalová: „90 % z nich jde do závěrečných zkoušek. Naši pedagogové dosvědčují, že při stejných závěrečných zkouškách mají uchazeči z rekvalifikačních kurzů častěji vyznamenání a lepší prospěch než žáci denního studia. Jsou ctižádostiví a motivovaní uspět na trhu práce.“  Škola působící jako centrum celoživotního učení nabízí 19 profesních oborů. Novinkou v jejich nabídce je vzdělávání kariérových poradců. 

• Padesátníci: Start nové profesní kariéry

Rostoucí skupinou zájemců o další profesní vzdělávání  jsou lidé 55+, kteří přišli o zaměstnání nebo se už cítí unavení či bojují s vyhořením. „Se vzrůstajícím věkem odchodu do důchodu se stávají stále častějšími účastníky kurzů. Nezřídka se setkáváme už s lidmi mezi pětačtyřiceti a padesáti lety, kteří chtějí začít dělat úplně něco nového. K těmto trendům přispívá výrazná orientace zaměstnavatelů na vysoký pracovní výkon,“ říká ředitel žďárské SŠOS Musil.

Trend potvrzuje i specialistka na vzdělávání dospělých v AŘ Praha-SŠt Nechvátalová. „Máme kuchaře, kteří se učí být strojními mechaniky. Mezi zájemci o řemeslné obory přibývá  IT specialistů, ekonomů a dalších vysokoškoláků. Nejen proto, že je těmito profesemi trh do značné míry přesycen. Často nám říkají, že je prostě už neuspokojuje pracovat ´jen hlavou´, že chtějí hmatatelné výsledky své práce.  A tak se učí třeba truhlářem. V posledních dvou letech máme 40 % vysokoškoláků. Někdo se chce řemeslu věnovat jako koníčku, setkáváme se ale i s lidmi, kteří jsou pevně rozhodnuti změnit profesi. Práce s nimi je obohacením i pro naše vyučující a mistry odborného výcviku.“

Všechny zmíněné školy patří k téměř osmi stovkám SŠ a VOŠ, která se zapojily do projektu krajského akčního plánování. Rozvoj škol jako center celoživotního učení je jednou z tematických obsahových oblastí, jimž věnují pozornost školy, ale i kraje ve svých krajských akčních plánech rozvoje vzdělávání (KAP). 

Projekt podpory krajského akčního plánování (P-KAP) poskytuje všem aktérům metodickou podporu a zároveň shromažďuje a šíří inspirativní příklady z praxe jednotlivých škol i krajů.

*NSK - Národní soustava kvalifikací je veřejně přístupný registr všech úplných a profesních kvalifikací uznávaných na území České republiky na základě zákona č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání