P-KAP

Z hlediska přípravy a budoucího uplatnění absolventů vidí školy v Jihočeském kraji jako velmi důležitou podporu odborného vzdělávání, včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů. Další významnou oblastí je polytechnické vzdělávání. Přitom určitou formu spolupráce s firmami realizuje většina škol, na 77 % z nich působí odborníci z praxe v rámci přednášek nebo jsou přímo zapojeni do výuky odborných předmětů jako instruktoři praktického vyučování a mistři odborného výcviku. 73 % středních škol a středních odborných učilišť zajišťuje odborné výcviky a praxe žáků přímo na pracovištích, zjistilo celorepublikové šetření, které provedl Národní ústav pro vzdělávání v rámci projektu Podpora krajského akčního plánování.

 

Tato spolupráce ale naráží i na řadu potíží. 40 % škol uvádí, že má problém s navázáním trvalejších kontaktů – firmy o spolupráci nemají zájem, nemohou se přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků, mají jen omezené možnosti spolupráci zorganizovat. Překážkou bývají i finanční nároky na zdravotní prohlídky a pojištění žáků před vstupem na pracoviště. Střední odborné školy a učiliště narážejí i na nedostatečnou disciplínu a motivaci žáků pracovat v reálném prostředí, gymnázia a konzervatoře si naopak stěžují na nedostupnost firem vhodných pro jejich studijní zaměření. Přesto chce 31 % škol dosáhnout systematické spolupráce se zaměstnavateli (formou smluv o spolupráci, účasti zaměstnavatelů u zkoušek, odborným výcvikem v modulovaném pracovním prostředí) a 24 % škol se chce posunout ještě o úroveň výš (vyjednávat se zaměstnavateli obsah odborného výcviku a praxe, zapojit aktivně zaměstnavatele do náborových aktivit a finanční podpory školy či vybraných žáků). Představitelé škol se vyjadřovali i k tomu, co by jim k realizaci těchto cílů pomohlo. Kromě vyššího podílu odborníků z praxe ve výuce je to i možnost stáží pro pedagogy na pracovištích a v moderních provozech, včetně zahraničních, stáže žáků (zejm. střední odborné a vyšší odborné školy by měly zájem o stáže v zahraničních firmách, mimo jiné i kvůli podpoře cizích jazyků), učiliště by ocenila větší zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit. V neposlední řadě to jsou i finance do infrastruktury školy (například rekonstrukce a moderní vybavení dílen či laboratoří) a na zajištění praxí žáků včetně dojíždění ke vzdálenějším zaměstnavatelům.

Podrobná analýza stávající situace a potřeb umožní jednotlivých školám lépe stanovit priority a reálně dosažitelné cíle zformulovat do svého školního akčního plánu, případně do plánu aktivit, které mnohé z jihočeských škol začínají v těchto týdnech připravovat. Na úrovni kraje se pak data za celý region stala významným vstupem pro krajský akční plán rozvoje vzdělávání. 

 Kde se daří

V rámci jihočeského regionu existuje řada zajímavých příkladů spolupráce škol a firem, dokazujících, že jmenované překážky lze překonat. Například Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická v Českých Budějovicích připravuje budoucí strojní mechaniky, seřizovače, nástrojaře a obráběče kovů s firmou MOTOR JIKOV Group, a. s. Mistr odborného výcviku Zdeněk Struska po pěti letech spolupráce ví, že nezájem a nekázeň žáků, na něž si mnozí stěžují, se dá změnit. „Když jsem nastupoval, zaměstnanci se na začlenění žáků do výroby tvářili negativně. Nechtěli je. Dnes je situace opačná. Všichni poznali, že kluci svou práci odvedou. A i když je to pro zaměstnance určitá zátěž, protože se jim musejí věnovat, chtějí je a často ani nemám tolik žáků, abych jejich požadavky uspokojil. Stejné je to i s výrobou v učňovském středisku. Zpočátku nám nikdo nechtěl nic zadávat, dnes si můžeme zakázky vybírat,“ popisuje. Zdeněk Struska i další mistr odborného výcviku z MOTORU JIKOV Jaroslav Pražák byli dokonce oceněni jako Instruktoři roku 2015 v rámci projektu Pospolu. Stejně jako instruktor Michal Vocilka z firmy Robert Bosch, spol. s r. o., která kromě zmíněné českobudějovické školy spolupracuje i se SOŠ strojní a elektrotechnickou ve Velešíně. Na Střední škole v Trhových Svinech je pro změnu učitelem odborného výcviku umělecký kovář Daniel Černý, majitel Kovářské Huti na Blatech, který připravuje budoucí umělecké kováře, zámečníky a pasíře.

 Kdo se nejlépe uplatní?

Užšímu propojení školního a reálného pracovního prostředí do jisté míry nahrává i charakteristika jihočeského regionu – v průmyslu pracuje o 2 % víc lidí, než činí republikový průměr, je tu více řemeslníků, opravářů i pracovníků v pohostinství. Zemědělců a rybářů je tu oproti jiným krajům dokonce více než dvakrát tolik. Naopak méně než republikový průměr je úředníků, bankéřů, nejrůznějších specialistů, lidí pracujících v oblasti komunikačních technologií či ve vědě. Tomu do jisté míry odpovídá i složení středních škol a zájem uchazečů. Nejvíce absolventů má střední odborné vzdělání s maturitou a střední vzdělání s výučním listem, až na třetím místě jsou absolventi gymnázií. Dobrá zpráva je, že od loňského roku výrazně přibývá počet pracovních míst, o která se mohou absolventi ucházet, takže na jedno pracovní místo připadá jen 0,9 uchazeče, což je méně než republikový průměr. A absolventi, kteří neznají jen školní laboratoř či dílnou, ale poznali skutečné pracovní prostředí, nebo se dokonce už podíleli na zakázce svého budoucího zaměstnavatele, jsou pro firmy samozřejmě atraktivnější. 

Co je akční plánování rozvoje vzdělávání?

Cílem aktivit krajského akčního plánování je sladění vzdělávací politiky na školské, krajské a národní úrovni a zkvalitnění vzdělávání. Kromě spolupráce škol se zaměstnavateli to znamená mimo jiné například i podporu polytechnického vzdělávání, kompetencí k podnikavosti nebo rozvoj kariérového poradenství. Projekt P-KAP (Podpora krajského akčního plánování) poskytuje v tomto procesu školám i krajům metodickou podporu. 

dak