P-KAP

---

 

Praktická výuka ve vlastním poloprovozu…

„V posledních letech se díky realizovaným projektům daří postupně vybavovat moderními zařízeními školní dílny, ale i laboratoře analytické chemie, instrumentální techniky a mikrobiologie,“ říká ředitel školy Ing. Milan Zeman. Projekt MZe „Centra odborné přípravy“ umožnil vybavit školní poloprovoz zařízením pro demonstraci výroby sýrů nebo stroji na balení potravin, jež je v souladu s platnými hygienickými normami.

„Hlavním úkolem praktické výuky je umožnit žákům a studentům získat praktické kompetence pro budoucí profesní uplatnění v oblastech přípravy, vlastní výroby a kontroly potravin, ale také v oblastech, jako jsou životní prostředí nebo služby. V průběhu školního roku probíhá praxe ve školním poloprovozu, kde se žáci a studenti seznámí nejdříve se zásadami správné výrobní praxe, naučí se dodržovat pravidla potravinářské hygieny a postupně se seznamují se základními operacemi nejen při zpracování mléka, ale také se základními kroky výroby ostatních potravin. Nedílnou součástí je i výuka v laboratořích analytické chemie a mikrobiologie,“ doplňuje ředitel.  (Na rozdíl od budoucích pekařů či cukrářů, jejichž žákovské výrobky se dostávají i do běžného prodeje, sýry vyrobené ve školním poloprovozu nemá veřejnost možnost ochutnat, protože v kategorii živočišných produktů jsou pravidla distribuce a prodeje podstatně přísnější.)

Poloprovoz a laboratoře jsou velmi praktickou přípravou na skutečný provoz, v němž se odehrává další část praktické výuky – odborné praxe.

 … a u zaměstnavatelů

Odborné praxe u sociálních partnerů školy doplňují již získané návyky a dovednosti o možnost poznat moderní technologie, které jsou pro školu nedosažitelné. „Důležitou složkou této formy praxe je i týmová práce a nutnost komunikace na pracovištích,“ vysvětluje ředitel Zeman. Podle ročníků je praxe organizována jako skupinová nebo individuální. V prvním případě jde zpravidla o 14denní praxe pro  skupiny 5–8  osob. Individuální odborná praxe v délce 2 až 3 týdnů se obvykle uskutečňuje v okolí trvalého bydliště žáků a studentů.  To jim umožní získat přehled o podmínkách uplatnění u potenciálních zaměstnavatelů.

Podle jakých kritérií škola vybírá spolupracující firmy? „Významné je samozřejmě zaměření firmy – výroba určité potravinářské komodity nebo zaměření laboratoře. Důležitou roli však sehrává i možnost zajistit ubytování a personální garance kvality péče o praktikanta. Za dobu existence školy jsme vybudovali kontakty asi se stovkou sociálních partnerů, a to jak na úrovni nadnárodních společností, tak drobných farmářů,“ vysvětluje ředitel Zeman. „Při prvních kontaktech se většinou obracíme na absolventy naší školy v dané firmě, kteří velmi dobře vědí, jak je odborná praxe na školách našeho zaměření nutná. Pro firmy jsou praxe jednou z možností jak hledat budoucí zaměstnance se zájmem o zvolený obor. Vzhledem k současnému kritickému nedostatku techniků se firmy snaží vytvářet stále lepší podmínky pro uskutečňování praxe.“

Vzdělávání i pro pedagogy

K sociálním partnerům firmy nenastupují jen žáci, ale i jejich učitelé v rámci zvyšování svých odborných kompetencí.  „V současné době se začíná realizovat vzdělávání v rámci Šablon pro SOŠ a VOŠ. V následujících dvou letech je zajištěná vždy týdenní odborná stáž na pracovištích, která odpovídá zaměření pedagoga. Uskutečňuje se ve firmách, v laboratořích veterinární správy i na vysokoškolských pracovištích,“ uvádí Ing. Milan Zeman.

Přehlídky chutí a vůní

Velmi atraktivním způsobem praktického vyučování jsou školní výukové přehlídky, jichž se účastní i žáci z jiných, obdobně zaměřených škol. Jedná se o odborné akce zaměřené na nácvik senzorického hodnocení potravin. „Žáci a studenti jsou rozděleni do skupin po asi 6 lidech a kolektivně hodnotí předložené vzorky potravin. Na první pohled je to jednoduché, ale určit správné pořadí vzorků k hodnocení od těch nejméně výrazných, srovnávat chuť, vůni a konzistenci s nějakým standardem, k tomu správně používat chuťový neutralizátor – to není vůbec jednoduché. Navíc, výrobci jsou požádáni i o zaslání nestandardních výrobků a účastníci mají za úkol jejich vady jasně definovat, stanovit, co bylo jejich příčinou. A zároveň formulovat, jaká opatření by měla být přijata, aby k podobným případům nedocházelo,“ říká ředitel Zeman. Posledních přehlídek se účastnili rovněž žáci Střední Odborné školy ekologické a potravinářské z Veselí nad Lužnicí a posluchači Fakulty technologické UTB ve Zlíně.

 Odborným vzděláním ke kritickému myšlení

„Víš, co jíš? Nevíš? U nás se to naučíš.“ Tak  zní motto kroměřížské VOŠ potravinářské a SPŠ mlékárenské.

Vztah k jídlu bývá často podložený emocionálně. Při vnímání a zpracování informací máme navíc nevědomě tendenci vybírat si argumenty, které podporují náš názor, a ty, jež s ním nejsou v souladu, ignorovat. Mléko a mléčné výrobky (jejich kvalita, vhodnost pro konzumaci atd.) jsou vděčné téma zdravého i pseudozdravého stravování. „Právě různé pseudovědecké výklady správné výživa a mýty o škodlivosti mléka v naší stravě nás asi před 10 lety přivedly k tomuto mottu,“ potvrzuje ředitel školy Ing. Milan Zeman. „Celá vzdělávací nabídka naší školy – maturitního, vyššího odborného i bakalářského studia – připravuje absolventy k výrobě kvalitních a bezpečných potravin a ke kontrole potravin. Součástí vzdělání je získávání argumentů, které mají podpořit racionální pohled na výživu člověka a negovat nesprávné a tendenční pohledy. K tomu přispívají i pravidelné přednášky odborníků z praxe a naše podpora akcí, jako je Den mléka,“ dodává ředitel.

Žáci a studenti si v průběhu studia osvojují vědecké postupy analýz, naučí se vyvozovat závěry z relevantních dat a mají možnost je konfrontovat s řadou obecně rozšířených, zjednodušujících či různě zkreslujících informací. V rámci výuky tedy mají možnost využívat metody kritického myšlení – práce s informačními zdroji a rozlišování jejich relevance je jeho důležitou součástí. „Učí se, že ani stokrát opakovaná lež se nestává pravdou,“ tvrdí Zeman. Už od prvního ročníku škola přispívá ke korigování některých oblíbených stravovacích mýtů, s nimiž se nejedno dítě setkává v rodině. A žáci nové vědomosti obratem uplatňují. „Občas se dozvídáme, že dělají rodičům přednášky při nákupech. Vysvětlují jim například, že představa o všeobecné škodlivosti ´éček´ je nesmyslná. Že jde o označení skupiny pomocných látek, z nichž řada je naprosto neškodná. Nebo že nelze paušálně tvrdit, že mléko zahleňuje,“ vysvětluje ředitel. Teoretická i praktická výuka hygienické nezávadnosti a balení potravin souvisí s širokým tématem obalů včetně technických, technologických i ekologických souvislostí. Žáci se seznamují s řadou dat, poznatků a nejrůznějších studií, které jim umožňují formovat si vlastní názor a argumentaci na otázky, zda z hlediska kvality potravin a dopadů na životní prostředí jsou vhodnější obaly plastové či skleněné apod.

Díky tomu, že zásady kritického myšlení uplatňují žáci ve sféře, která se dotýká běžného života každého z nás, jsou schopni tento způsob uvažování uplatnit i v jiných situacích, je přesvědčený ředitel Zeman. 

Zkušenosti z oblasti dalšího vzdělávání

Škola je autorizovanou osobou pro poskytování kvalifikačního vzdělávání v oborech Mlékař, Sýrař i pro ověřování této kvalifikace. Ve školním roce 2016/2017 proběhly v kroměřížské VOŠ potravinářské  a SPŠ mlékárenské 4 kurzy v oborech Mlékař a Sýrař včetně přezkoušení.

„Kurzy jsou realizovány blokovou formou v rozsahu 100 hodin. Z toho se zhruba dvě třetiny uskutečňují právě ve školním poloprovozu,“ vysvětluje ředitel Ing. Milan Zeman. „Frekventanti těchto kurzů jsou především farmáři nebo pracovníci malých mlékáren, kteří potřebují získat potřebnou kvalifikaci ať již z důvodu výroby vlastních produktů nebo jako zaměstnanci. Zájem o tuto formu vzdělávání má stoupající tendenci,“ konstatuje ředitel.

Kromě kvalifikačního studia je škola nositelem certifikátu „Trvalá vzdělávací základna Ministerstva zemědělství ČR“, na jehož základě pořádá jednorázové certifikované firemní vzdělávání nebo semináře senzorického hodnocení potravin. Ředitel Zeman vysvětluje: „Těch se v rámci povinného profesního vzdělávání účastní například pracovníci mlékáren, pekáren, laboratoří a další pracovníci, kteří mají povinnost pravidelně obnovovat chuťovou a vůňovou paměť, schopnost rozlišovat barevné tóny i rozdíly textury potravin.“

Díky orientaci na profesní vzdělávání se daří maximálně využít moderní technologie pro výrobu a balení potravin i zařízení laboratoří.

Foto: Archiv VOŠP a SPŠM Kroměříž