P-KAP

Nezbytná je samozřejmě také podpora vedení. I proto, že kvůli nedostatku počítačů a nevyhovující kapacitě připojení k internetu jsou mnohde potřebná promyšlená organizační opatření, aby se omezené zdroje využívaly co nejefektivněji.

S ICT technikem to jde líp

Inovativní vyučovací metody s využitím výpočetní techniky podporuje vedení Střední školy stavební v Jihlavě. Škola má poměrně vysoký průměrný věk učitelů a zejména pro starší pedagogy představuje využívání ICT mnohdy vykročení ze zóny, v níž se cítí komfortně. V současné době škola využívá finanční příspěvky na tzv. šablonu (projekt zjednodušeného vykazování v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání) „Zapojení ICT technika do výuky“.

ICT technik se podílí na výuce všeobecných i odborných předmětů. „Naším cílem je snížit obavy pedagogů z práce s digitálními technologiemi, eliminovat technické problémy a zvýšit plynulost výuky,“ říká ředitel PhDr. Pavel Toman. SŠ stavební rovněž počítá s dalším vzděláváním v oblasti ICT. „Ve školním roce 2017/2018 jde o pedagogy teoretické výuky a vychovatele domova mládeže, ve školním roce 2018/2019 to budou pedagogové praktické výuky,“ doplňuje ředitel.

V Gymnáziu Vincence Makovského v Novém Městě na Moravě působí jeden z učitelů, Mgr. Miloš Bukáček, také jako ICT metodik a koordinátor „Připravuji pro kolegy návody na práci s webovým redakčním systémem, pořádám krátká školení, kde je seznamuji se základy práce s nově pořízeným softwarem, poskytuji jim náměty na využití mobilních zařízení ve výuce,“ vysvětluje. V případě závad funguje jako odborník, který posoudí, jestli jde o drobnou závadu (pak se obratem mění v opraváře) nebo jestli bude třeba případ předat externím správcům.

Máte vlastní DUM?

Přibývá středních škol, jejichž učitelé vyhledávají a využívají již vytvořené digitální učební materiály (DUM), přibývá však i těch, kteří vlastní materiály, případně videa pro názornou výuku (fyziky, matematiky, chemie, zeměpisu či jazyků aj.) vytvářejí.  Bohaté zkušenosti s DUM má Gymnázium v Novém Jičíně, jehož pedagogové je umisťují na školní Youtube kanál. „Úlohy jsou vysvětlovány jednoduše a srozumitelně, aby materiál pomohl především žákům, kteří nestíhají tempo v běžné hodině. Pomoci mohou i při opakování k maturitě nebo na přijímací zkoušky na VŠ,“ vysvětluje zástupce ředitele  Mgr. Patrik Kočí.

DUM však vznikají i na jiných typech škol. Například v Soukromé SŠ a jazykové škole s právem st. jazykové zkoušky v Českých Budějovicích. Týkají se především čtyřletých studijních oborů Ekonomické lyceum a Obchodní akademie (např. DUM Bankovnictví a pojišťovnictví, Nástroje hospodářské politiky, Ekonomická cvičení, Matematika, Španělský jazyk, Fyzika). Později přibyly DUM pro učební obor Kadeřník (Materiály, Tvorba účesů). „Vize pro příští školní rok je použít i vlastní videa při výuce kuchařů a číšníků, které budeme promítat ve cvičné kuchyni a oni podle nich budou pracovat,“ doplňuje ředitelka školy PhDr. Alena Švepešová. Některé školní výukové materiály mají podobu klasických prezentací, jiné obsahují videa a náročnější animace. Do značné míry to souvisí s tím, že učitelé při jejich vytváření pracují v prostředí, které je jim známé.

ICT vzdělávání pro pedagogy

Gymnázium V. Makovského má vlastní otevřenou nabídku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v oblasti ICT.  „V současné době máme akreditované 4 vzdělávací kurzy,“ říká autor a lektor kurzů Bukáček. Jsou orientované na využití geografických informačních systémů (GIS) a dálkového průzkumu Země prostřednictvím leteckých a družicových snímků, uplatnitelné především ve výuce zeměpisu či informatiky.  Široké uplatnění má kurz zaměřený na praktické využití mobilních zařízení a interaktivní výuku s jejich pomocí.

Na Gymnáziu V. Makovského s GIS a mobilními zařízeními vyučující už běžně pracují. „Nejčastěji praktickou formou,“ vysvětluje školní ICT metodik a koordinátor. „Vyučující připraví pracovní listy pro žáky, ti v nich pak řeší úkoly, případně na základě návodů tvoří vlastní mapy, nejčastěji v cloudových aplikacích.“

 Právě využití informačních technologií v jednotlivých předmětech i v běžném životě školy je důležitým ukazatelem jejího rozvoje. Školy, které se díky přípravě svých školních akčních plánů nad touto strategickou oblastí zamýšlely, si ujasnily nejen to, jaké pořídit zařízení, jak zajistit zabezpečení dat (a jak vše financovat), ale i to, jaké další vzdělávání a konkrétní podporu v této oblasti učitelé potřebují.

Daniela Kramulová

projektová publicistka projektu P-KAP